Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Nech mě na pokoji, říká buňka

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 140, 2016/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 26. díl (Předchozí)

Zdravé buňky lidského těla disponují mechanismy, které je chrání před omyly imunitního systému. Mnohé nádorové buňky se toho však naučily zneužívat. Dokážeme jim v tom zabránit?

Imunitní systém za normálních okolností rozpoznává struktury, které do organismu nepatří, a pokud je vyhodnotí jako potenciálně nebezpečné, snaží se je likvidovat. K tomu, aby rozpoznal, co je organismu vlastní, používá řadu rozmanitých receptorových molekul na površích různých typů bílých krvinek (leukocytů).

Je samozřejmě zásadně důležité, aby imunitní systém rozpoznal co nejvíce cizorodých, potenciálně nebezpečných molekul (nebo molekul, které samy o sobě nebezpečné nejsou, ale jsou produkovány nebezpečnými mikroorganismy), ale přitom si pokud možno nevšímal molekul organismu vlastních. Pokud tento systém selhává, obracejí se zbraně imunitního systému proti vlastním buňkám a tkáním a rozvíjejí se autoimunitní choroby.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...
Geopolitika versus klima

Geopolitika versus klima uzamčeno

Barbora Halašková, Adam Kočí  |  27. 12. 2025
Lidskou činnost v Arktidě vždy omezovalo nehostinné klima a specifické přírodní podmínky. Hustota osídlení proto byla vždy extrémně nízká, tvořily...
Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...