Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Pakt cenzury a erotiky

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 50, 2017/1
 |  Seriál: Cenzura, 12. díl (PředchozíNásledující)

Paradoxní pakt zákazu a erotiky, výsledek vzájemného vyjednávání cenzorů, autorů a jejich čtenářů, lze názorně ilustrovat na příkladu pražské tvorby dnes pozapomenutého autora „libertinské epochy“ konce 18. století Johanna Friedricha Ernsta Albrechta (1752–1814).

„Lechtivé romány“ s erotickým obsahem bývaly tradičně považovány za jedny z úhlavních nepřátel cenzora. Sledujeme-li však fungování erotických látek v literatuře minulých dob pozorněji, zjistíme, že erotika a její zákaz ztělesňující společenskou normu spolu postupovaly mnohem častěji ruku v ruce a vzájemně ze sebe těžily. Literatura balancující na hranici oficiální literatury se podřizovala omezujícímu rámci cenzury, současně ale právě díky tomuto rámci rozvíjela svoji svébytnou poetiku – poetiku skrývání, odhalování, naznačování a nedořečenosti.

Závěr 18. století je období, kdy v německojazyčném literárním prostředí českých zemí prudce expanduje produkce literatury, kterou bychom dnes označili jako populární. V těchto letech vychází v Praze první mimořádně úspěšné historické romány, Christian Heinrich Spiess zde zahajuje módu gotických románů a August Gottlieb Meißner objevuje žánr kriminálního příběhu. Jako třetí autor bestsellerů žijící v Čechách k nim na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyl i Johann Friedrich Ernst Albrecht. Zatímco se však zprvu uvedení autoři věnovali s několika málo výjimkami pouze románům, které pro cenzory v monarchii nepředstavovaly žádné morální nebezpečí, Albrecht od začátku experimentoval s mnohem riskantnějšími a méně jednoznačnými texty, mezi které patřil i mírný erotický román či politický klíčový román.

Albrecht byl světoběžník, který vystudoval medicínu v Erfurtu a prožil několik let v Pobaltí a Rusku. Avšak poté, co zkrachovala jeho lékařská kariéra i manželství se Sofií Albrechtovou, vysoce oceňovanou herečkou Dvorní drážďanské divadelní společnosti Pasquala Bondiniho, rozhodl se usadit v Praze a živit se zde prodejem a vydáváním knih. Právě v této pro něj obtížné době se mu podařilo napsat a anonymně vydat svůj nejúspěšnější román Lauretta Pisana, život italské prostitutky, sepsaný na motivy slavného bestselleru Jeana-Jacquese Rousseaua Julie aneb Nová Hélois. Z jeho ohlasu pak těžil po celý zbytek života.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Václav Smyčka

Václav Smyčka, Ph.D. et Ph.D., (*1988) vystudoval germanistiku a české dějiny na FF UK. Působí v ÚČL a na FF UK. Zabývá se českou a česko-německou literaturou 18. a 19. století, německou literaturou současnosti, teorií dějepisectví a kolektivní pamětí.
Smyčka Václav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...