Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pakt cenzury a erotiky

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 50, 2017/1
 |  Seriál: Cenzura, 12. díl (PředchozíNásledující)

Paradoxní pakt zákazu a erotiky, výsledek vzájemného vyjednávání cenzorů, autorů a jejich čtenářů, lze názorně ilustrovat na příkladu pražské tvorby dnes pozapomenutého autora „libertinské epochy“ konce 18. století Johanna Friedricha Ernsta Albrechta (1752–1814).

„Lechtivé romány“ s erotickým obsahem bývaly tradičně považovány za jedny z úhlavních nepřátel cenzora. Sledujeme-li však fungování erotických látek v literatuře minulých dob pozorněji, zjistíme, že erotika a její zákaz ztělesňující společenskou normu spolu postupovaly mnohem častěji ruku v ruce a vzájemně ze sebe těžily. Literatura balancující na hranici oficiální literatury se podřizovala omezujícímu rámci cenzury, současně ale právě díky tomuto rámci rozvíjela svoji svébytnou poetiku – poetiku skrývání, odhalování, naznačování a nedořečenosti.

Závěr 18. století je období, kdy v německojazyčném literárním prostředí českých zemí prudce expanduje produkce literatury, kterou bychom dnes označili jako populární. V těchto letech vychází v Praze první mimořádně úspěšné historické romány, Christian Heinrich Spiess zde zahajuje módu gotických románů a August Gottlieb Meißner objevuje žánr kriminálního příběhu. Jako třetí autor bestsellerů žijící v Čechách k nim na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyl i Johann Friedrich Ernst Albrecht. Zatímco se však zprvu uvedení autoři věnovali s několika málo výjimkami pouze románům, které pro cenzory v monarchii nepředstavovaly žádné morální nebezpečí, Albrecht od začátku experimentoval s mnohem riskantnějšími a méně jednoznačnými texty, mezi které patřil i mírný erotický román či politický klíčový román.

Albrecht byl světoběžník, který vystudoval medicínu v Erfurtu a prožil několik let v Pobaltí a Rusku. Avšak poté, co zkrachovala jeho lékařská kariéra i manželství se Sofií Albrechtovou, vysoce oceňovanou herečkou Dvorní drážďanské divadelní společnosti Pasquala Bondiniho, rozhodl se usadit v Praze a živit se zde prodejem a vydáváním knih. Právě v této pro něj obtížné době se mu podařilo napsat a anonymně vydat svůj nejúspěšnější román Lauretta Pisana, život italské prostitutky, sepsaný na motivy slavného bestselleru Jeana-Jacquese Rousseaua Julie aneb Nová Hélois. Z jeho ohlasu pak těžil po celý zbytek života.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Václav Smyčka

Mgr. Václav Smyčka, Ph.D., (*1988) se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá jednak rétorikou a historickou imaginací 18. století, jednak paměťovými studii a reprezentacemi odsunu/vyhnání v české a německékultuře. Přítomný text vychází ze studie Techniky transgrese. Cenzura jako tvůrčí prvek erotismu v románech Johanna Friedricha Ernsta Albrechta publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Smyčka Václav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné