Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Pakt cenzury a erotiky

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 50, 2017/1
 |  Seriál: Cenzura, 12. díl (PředchozíNásledující)

Paradoxní pakt zákazu a erotiky, výsledek vzájemného vyjednávání cenzorů, autorů a jejich čtenářů, lze názorně ilustrovat na příkladu pražské tvorby dnes pozapomenutého autora „libertinské epochy“ konce 18. století Johanna Friedricha Ernsta Albrechta (1752–1814).

„Lechtivé romány“ s erotickým obsahem bývaly tradičně považovány za jedny z úhlavních nepřátel cenzora. Sledujeme-li však fungování erotických látek v literatuře minulých dob pozorněji, zjistíme, že erotika a její zákaz ztělesňující společenskou normu spolu postupovaly mnohem častěji ruku v ruce a vzájemně ze sebe těžily. Literatura balancující na hranici oficiální literatury se podřizovala omezujícímu rámci cenzury, současně ale právě díky tomuto rámci rozvíjela svoji svébytnou poetiku – poetiku skrývání, odhalování, naznačování a nedořečenosti.

Závěr 18. století je období, kdy v německojazyčném literárním prostředí českých zemí prudce expanduje produkce literatury, kterou bychom dnes označili jako populární. V těchto letech vychází v Praze první mimořádně úspěšné historické romány, Christian Heinrich Spiess zde zahajuje módu gotických románů a August Gottlieb Meißner objevuje žánr kriminálního příběhu. Jako třetí autor bestsellerů žijící v Čechách k nim na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyl i Johann Friedrich Ernst Albrecht. Zatímco se však zprvu uvedení autoři věnovali s několika málo výjimkami pouze románům, které pro cenzory v monarchii nepředstavovaly žádné morální nebezpečí, Albrecht od začátku experimentoval s mnohem riskantnějšími a méně jednoznačnými texty, mezi které patřil i mírný erotický román či politický klíčový román.

Albrecht byl světoběžník, který vystudoval medicínu v Erfurtu a prožil několik let v Pobaltí a Rusku. Avšak poté, co zkrachovala jeho lékařská kariéra i manželství se Sofií Albrechtovou, vysoce oceňovanou herečkou Dvorní drážďanské divadelní společnosti Pasquala Bondiniho, rozhodl se usadit v Praze a živit se zde prodejem a vydáváním knih. Právě v této pro něj obtížné době se mu podařilo napsat a anonymně vydat svůj nejúspěšnější román Lauretta Pisana, život italské prostitutky, sepsaný na motivy slavného bestselleru Jeana-Jacquese Rousseaua Julie aneb Nová Hélois. Z jeho ohlasu pak těžil po celý zbytek života.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Václav Smyčka

Mgr. Václav Smyčka, Ph.D., (*1988) se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá jednak rétorikou a historickou imaginací 18. století, jednak paměťovými studii a reprezentacemi odsunu/vyhnání v české a německékultuře. Přítomný text vychází ze studie Techniky transgrese. Cenzura jako tvůrčí prvek erotismu v románech Johanna Friedricha Ernsta Albrechta publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Smyčka Václav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné