Aktuální číslo:

Mikrobiom

Orgán se stále rostoucím významem

| 8. 9. 2016

| Vesmír 95, 518, 2016/9

Ačkoli vědci i lékaři studují lidský mikrobiom již poměrně dlouhou dobu, až v posledních několika letech jsme svědky přímo exploze zájmu o tyto naše dosud opomíjené souputníky. Rozšiřujeme pestrobarevnou mozaiku dílčích informací, avšak celkový obraz zatím zůstává skrytý.

Lidský mikrobiom a eukaryom je soubor všech symbiotických (tj. mutualistických, komensálních a parazitických) organismů žijících v našem těle. Jen v rámci bakterií jej tvoří několik tisíc z velké části dosud nepojmenovaných druhů.

Nárůst poznatků a publikací o lidském mikrobiomu je tak rychlý, až mnozí vědci vybízejí k určitému ztlumení překotného studia, k používání více kontrol, k analýzám větších souborů a především k opatrnějším interpretacím (Vesmír 95, 251, 2016/5). Některé nedávné studie o mikrobiomu z lidské krve či oka, byť publikované ve špičkových časopisech, se totiž vzápětí ukázaly být chybné, protože popisovaly sekundární kontaminaci studovaných vzorků.

Současně začíná být rovněž zřejmé, že řada základních dogmat a zažitých pravd neodpovídá realitě. Stále sice platí, že v našem těle je přibližně 1013 lidských buněk, avšak dlouhodobě uváděných 1014 mikrobiálních buněk bude nutné podle letošní studie v prestižním časopisu Cell snížit zhruba na jednu třetinu (Vesmír 95, 266, 2016/5). Klíčová role mikrobiomu patrně spočívá v jeho schopnosti trénovat náš imunitní systém, ale jeho další potenciální funkce zůstávají poměrně záhadné (Vesmír 95, 264, 2016/5).