Proč si s sebou nosíme až dvě kila bakterií?

Již od roku 1683, kdy si Antoni van Leeuwenhoek v mikroskopu poprvé prohlédl povlak oškrabaný ze svých zubů, víme, že naše těla jsou osídlena mikroorganismy. Mikrobi obývající naše střeva, kůži a sliznice disponují dohromady genomem stonásobně větším, než je náš vlastní. Jaká je jejich role?

Lidské tělo bylo tradičně chápáno jako soubor buněk, které všechny pocházejí z oplozeného vajíčka a přes rozdílnou morfologii obsahují stejnou genetickou výbavu. Ve světle přibývajících poznatků však bylo nutné nahradit toto paradigma novou koncepcí organismu jako holobiontního systému, jehož je mikrobiota nedílnou a plnohodnotnou součástí. Dnes víme, že vliv mikrobů je mnohostranný – ovlivňují nejen trávení potravy, ale i četné metabolické pochody v našich tělech, chrání nás před některými infekcemi, mají vliv i na naši psychiku a chování.

Základem všech mikrobiálních ekosystémů našeho organismu jsou společenstva různých druhů bakterií; zastoupeny v nich však jsou pravidelně i archea, houby, zejména kvasinky, protista a řada eukaryot.¹⁾ Pro zjednodušení budeme nadále hovořit o bakteriích, protože jejich role je rozhodující.

Nájemníci a ochránci

Bakterie žijící na kůži, v nose a v dutině ústní pravděpodobně pouze kolonizují povrch těla. Pro lidský organismus je jednodušší jejich přítomnost strpět než vynakládat trvale energii na jejich likvidaci. Svou přítomností zřejmě brání v přístupu některým patogennějším druhům, na druhé straně právě nejhojnější ústní bakterie Streptococcus mutans je považována za podmínek nevhodných stravovacích návyků a nedostatečné ústní hygieny za příčinu jedné z nejčastějších civilizačních chorob – zubního kazu.