Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Proč si s sebou nosíme až dvě kila bakterií?

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 264, 2016/5

Již od roku 1683, kdy si Antoni van Leeuwenhoek v mikroskopu poprvé prohlédl povlak oškrabaný ze svých zubů, víme, že naše těla jsou osídlena mikroorganismy. Mikrobi obývající naše střeva, kůži a sliznice disponují dohromady genomem stonásobně větším, než je náš vlastní. Jaká je jejich role?

Lidské tělo bylo tradičně chápáno jako soubor buněk, které všechny pocházejí z oplozeného vajíčka a přes rozdílnou morfologii obsahují stejnou genetickou výbavu. Ve světle přibývajících poznatků však bylo nutné nahradit toto paradigma novou koncepcí organismu jako holobiontního systému, jehož je mikrobiota nedílnou a plnohodnotnou součástí. Dnes víme, že vliv mikrobů je mnohostranný – ovlivňují nejen trávení potravy, ale i četné metabolické pochody v našich tělech, chrání nás před některými infekcemi, mají vliv i na naši psychiku a chování.

Základem všech mikrobiálních ekosystémů našeho organismu jsou společenstva různých druhů bakterií; zastoupeny v nich však jsou pravidelně i archea, houby, zejména kvasinky, protista a řada eukaryot.1) Pro zjednodušení budeme nadále hovořit o bakteriích, protože jejich role je rozhodující.

Nájemníci a ochránci

Bakterie žijící na kůži, v nose a v dutině ústní pravděpodobně pouze kolonizují povrch těla. Pro lidský organismus je jednodušší jejich přítomnost strpět než vynakládat trvale energii na jejich likvidaci. Svou přítomností zřejmě brání v přístupu některým patogennějším druhům, na druhé straně právě nejhojnější ústní bakterie Streptococcus mutans je považována za podmínek nevhodných stravovacích návyků a nedostatečné ústní hygieny za příčinu jedné z nejčastějších civilizačních chorob – zubního kazu.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorech

Ladislav Machala

Jiří Beneš

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné