i
Proč mrkev není bílá
| 14. 7. 2016 | Vesmír 95, 389, 2016/7
Divoce rostoucí mrkev je bílá, první odrůdy vyšlechtěné před 1100 lety ve střední Asii byly žluté a fialové, oranžová se objevila až v 16. století. Zbarvení je dáno množstvím a typem karotenoidů, k nimž patří i prekurzory vitaminu A. Přečtení kompletního genomu mrkve (Daucus carota) mimo jiné odhalilo geny, jejichž zásluhou se původně fotosyntetické pigmenty akumulují v kořeni. Znalost genomu usnadní šlechtění nových odrůd s ohledem na koncentraci živin, růstové vlastnosti i odolnost vůči stresu.
Iorizzo M. et al., Nature, DOI: 10.1038/ng.3565
Ke stažení
článek ve formátu pdf [380,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...