i
Proč mrkev není bílá
| 14. 7. 2016 | Vesmír 95, 389, 2016/7
Divoce rostoucí mrkev je bílá, první odrůdy vyšlechtěné před 1100 lety ve střední Asii byly žluté a fialové, oranžová se objevila až v 16. století. Zbarvení je dáno množstvím a typem karotenoidů, k nimž patří i prekurzory vitaminu A. Přečtení kompletního genomu mrkve (Daucus carota) mimo jiné odhalilo geny, jejichž zásluhou se původně fotosyntetické pigmenty akumulují v kořeni. Znalost genomu usnadní šlechtění nových odrůd s ohledem na koncentraci živin, růstové vlastnosti i odolnost vůči stresu.
Iorizzo M. et al., Nature, DOI: 10.1038/ng.3565
Ke stažení
článek ve formátu pdf [380,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...