i
Proč mrkev není bílá
| 14. 7. 2016 | Vesmír 95, 389, 2016/7
Divoce rostoucí mrkev je bílá, první odrůdy vyšlechtěné před 1100 lety ve střední Asii byly žluté a fialové, oranžová se objevila až v 16. století. Zbarvení je dáno množstvím a typem karotenoidů, k nimž patří i prekurzory vitaminu A. Přečtení kompletního genomu mrkve (Daucus carota) mimo jiné odhalilo geny, jejichž zásluhou se původně fotosyntetické pigmenty akumulují v kořeni. Znalost genomu usnadní šlechtění nových odrůd s ohledem na koncentraci živin, růstové vlastnosti i odolnost vůči stresu.
Iorizzo M. et al., Nature, DOI: 10.1038/ng.3565
Ke stažení
článek ve formátu pdf [380,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...
















