i
Proč mrkev není bílá
| 14. 7. 2016 | Vesmír 95, 389, 2016/7
Divoce rostoucí mrkev je bílá, první odrůdy vyšlechtěné před 1100 lety ve střední Asii byly žluté a fialové, oranžová se objevila až v 16. století. Zbarvení je dáno množstvím a typem karotenoidů, k nimž patří i prekurzory vitaminu A. Přečtení kompletního genomu mrkve (Daucus carota) mimo jiné odhalilo geny, jejichž zásluhou se původně fotosyntetické pigmenty akumulují v kořeni. Znalost genomu usnadní šlechtění nových odrůd s ohledem na koncentraci živin, růstové vlastnosti i odolnost vůči stresu.
Iorizzo M. et al., Nature, DOI: 10.1038/ng.3565
Ke stažení
článek ve formátu pdf [380,46 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Deštné lesy v Antarktidě
Jiří Kvaček, Alexandra Chernomorets | 30. 3. 2026
Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Víme. Ale chceme?
Radmila Dytrtová, Jana Jaklová Dytrtová | 30. 3. 2026
Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...