Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Kultury jižní Arábie

Viktor Černý: Po stopách Ádů. Jižní Arábie v čase a prostoru Academia, Praha 2016, 334 stran, ISBN 978-80-200-2518-0
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 473, 2016/7

Představovat našim čtenářům významného českého antropologa Viktora Černého (ročník 1964) z Archeologického ústavu AV ČR jistě netřeba (Vesmír 84, 165, 2005/3 a zejména Vesmír 85, 158, 2006/3). I ti, kdo nesledují jeho ryze odborné publikace, znají jeho knihu Lidé od Čadského jezera (Academia 2006) či výstavy jím pořádané. A Přírodovědecká fakulta UK Praha doufá, že v něm bude mít po létech dalšího profesora oboru antropologie.

Referovat o nové Černého knize je pro mne o to radostnější, že autor patřil k první generaci studentů, kteří po mém návratu z exilu po revoluci 1989 naslouchali mým přednáškám v špatné češtině.

Viktor Černý je vskutku antropolog s velmi širokým záběrem a ve své knize reflektuje neobyčejně rozsáhlé spektrum jevů týkajících se obyvatel jižní Arábie, Jemenu a ostrova Sokotry, starého a významného kulturního prostoru. Zabývá se zde fyzickou antropologií, genetickými aspekty počínaje paleontologií a historií osidlování, jazyky, dějinami domestikovaných živočichů a rostlin tohoto regionu, lidovými zvyky i vzestupy a pády říší a jejich poznání evropským publikem. Všechny tyto údaje jsou podloženy bohatou osobní zkušeností letitého cestování v celém tomto areálu v rámci autorových terénních výzkumů. Z textu je patrná nejen znalost veškeré problematiky a bezprostřední kontakt s ní, ale i autorova upřímná láska k lidem, přírodě a památkám dotčené oblasti – co by ostatně byla terénní antropologie za disciplínu, kdyby ji nedoprovázel úzký citový vztah k předmětu zkoumání: snad jen znalost zemědělských škůdců citovou příchylností doprovázena být nemusí.

V poznání Arabského poloostrova má naše odborná veřejnost stále ještě více mezer nežli znalostí a rozmanité schematismy a klišé ovládají naše mysli, teď možná více nežli kdy předtím. Je stále znovu nutné si nepředpojatě klást otázku, čím se nám lidé jiných regionů podobají a čím se od nás liší. Každá kultura je komplexní a není možno ji pochopit pohledem z rychlíku, kdy za bleskovým úsudkem následuje bleskový odsudek. A Černého kniha, která jako by pracovala proti dobové perspektivě stále užších specialistů, je rozhodně krásným příkladem, jak nám lze přiblížit prastaré kulturní regiony v celé jejich civilizační i historické šíři.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...