Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kultury jižní Arábie

Viktor Černý: Po stopách Ádů. Jižní Arábie v čase a prostoru Academia, Praha 2016, 334 stran, ISBN 978-80-200-2518-0
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 473, 2016/7

Představovat našim čtenářům významného českého antropologa Viktora Černého (ročník 1964) z Archeologického ústavu AV ČR jistě netřeba (Vesmír 84, 165, 2005/3 a zejména Vesmír 85, 158, 2006/3). I ti, kdo nesledují jeho ryze odborné publikace, znají jeho knihu Lidé od Čadského jezera (Academia 2006) či výstavy jím pořádané. A Přírodovědecká fakulta UK Praha doufá, že v něm bude mít po létech dalšího profesora oboru antropologie.

Referovat o nové Černého knize je pro mne o to radostnější, že autor patřil k první generaci studentů, kteří po mém návratu z exilu po revoluci 1989 naslouchali mým přednáškám v špatné češtině.

Viktor Černý je vskutku antropolog s velmi širokým záběrem a ve své knize reflektuje neobyčejně rozsáhlé spektrum jevů týkajících se obyvatel jižní Arábie, Jemenu a ostrova Sokotry, starého a významného kulturního prostoru. Zabývá se zde fyzickou antropologií, genetickými aspekty počínaje paleontologií a historií osidlování, jazyky, dějinami domestikovaných živočichů a rostlin tohoto regionu, lidovými zvyky i vzestupy a pády říší a jejich poznání evropským publikem. Všechny tyto údaje jsou podloženy bohatou osobní zkušeností letitého cestování v celém tomto areálu v rámci autorových terénních výzkumů. Z textu je patrná nejen znalost veškeré problematiky a bezprostřední kontakt s ní, ale i autorova upřímná láska k lidem, přírodě a památkám dotčené oblasti – co by ostatně byla terénní antropologie za disciplínu, kdyby ji nedoprovázel úzký citový vztah k předmětu zkoumání: snad jen znalost zemědělských škůdců citovou příchylností doprovázena být nemusí.

V poznání Arabského poloostrova má naše odborná veřejnost stále ještě více mezer nežli znalostí a rozmanité schematismy a klišé ovládají naše mysli, teď možná více nežli kdy předtím. Je stále znovu nutné si nepředpojatě klást otázku, čím se nám lidé jiných regionů podobají a čím se od nás liší. Každá kultura je komplexní a není možno ji pochopit pohledem z rychlíku, kdy za bleskovým úsudkem následuje bleskový odsudek. A Černého kniha, která jako by pracovala proti dobové perspektivě stále užších specialistů, je rozhodně krásným příkladem, jak nám lze přiblížit prastaré kulturní regiony v celé jejich civilizační i historické šíři.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...