Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Anti-deuteron

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 471, 2016/7

1966:

V červnu 1965 ohlásil prof. L. M. Lederman z Columbia University se svými spolupracovníky objevení anti-deuteronu. Je to prvé „anti-jádro“ (tedy jádro atomu antihmoty, složené z více elementárních částic, i když zatím jen ze dvou), jehož existence byla fyzikálně prokázána. Je složeno z antiprotonu a antineutronu a představuje anti-jádro těžkého vodíku, tedy anti-deuteria. Tento objev je přímým důkazem možnosti existence antihmoty (z níž jsme dosud znali jen elementární částice) s obdobnými jadernými vaznými silami jako v normálních atomových jádrech. Pojem antihmoty složené ze záporně nabitých jader, kolem nichž obíhají kladně nabité pozitrony, se tak dostává z oblasti spekulativní do oblasti reálných fyzikálních výzkumů.

M. Černoch (Vesmír 45, 222, 1966/7)

2016:

Existenci antihmoty předpověděl Paul Dirac v roce 1928. Pozitrony (antielektrony) se objevu dočkaly roku 1932, antiprotony se přidaly v roce 1955 a antineutrony o rok později. První antijádra se podařilo v roce 1965 vytvořit hned dvěma týmům – jednak v Brookhavenské národní laboratoři (o čemž informuje výše přetištěná zpráva), jednak v CERN. V sedmdesátých letech fyzikové přidali třetí nukleon: jádro antihelia 3 tvořené dvěma antiprotony a jedním antineutronem vzniklo roku 1971, jádro antitritia s jedním antiprotonem a dvěma antineutrony roku 1975. Rozšíření o každý další nukleon snižuje pravděpodobnost vzniku (anti)jádra při srážkách těžkých jader v urychlovačích tisíckrát, na jádro antihelia 4 (dva antiprotony, dva antineutrony) si tak fyzikové museli počkat do roku 2011.

Přidat k antijádru pozitronový obal a vytvořit první antiatomy se v CERN podařilo v roce 1995, ale devět atomů antivodíku existovalo pouhých 30 miliardtin sekundy. Před pěti lety už fyzikové dokázali udržet antivodík „při životě“ nekonečných sedmnáct minut, což umožnilo detailnější studium jeho vlastností.

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Jaderná fyzika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.