Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Akce Anthropoid

Jiří Padevět: Střepy času, krajin, konspirací – Nalezený deníknakladatelství Pulchra, Praha 2015, 144 stran, ISBN: 978-80-87377-78-9Pavel Šmejkal, Jiří Padevět: Anthropoid (Průvodce)Academia, Praha 2016, 200 stran, ISBN: 978-80-200-2563-0
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 472, 2016/7

Jiřího Padevěta zná naše literární veřejnost zejména jako autora obřích monografií typu Průvodce protektorátní Prahou: Místa – události – lidé (2013, cena Magnesia Litera 2014, Vesmír 93, 249, 2014/4) a Krvavé finále – Jaro 1945 v českých zemích (2015, Vesmír 94, 461, 2015/7). Napsal však i řadu beletristických a faktografických knih menších, z nichž dvě z poslední doby bych chtěl připomenout. Že beletrie od faktografie není nutně daleko a třeba v Hájkově Kronice české kdysi obě disciplíny dokonale splývaly, ukazuje první z Padevětových knih. Ta se sice obírá po svém způsobu spíše dějinami novějšími, ale ať laskavý čtenář vždy zkouší uhádnout, kam autor míří. A lze jen litovat, že André Breton již dávno není mezi živými, a nemohl tudíž číst Nalezený deník – těžko si představit surrealističtější prózu – a přiznám se, že jsem se nad tímto textem v tramvaji hlasitě smál.

Smích ovšem čtenáře přejde při čtení druhé jmenované knihy, věnující se historii a místopisu mise britsko-české skupiny Anthropoid, jejíž příslušníci provedli známý atentát na Heydricha. Už jako malý, sotva gramotný školáček jsem si slabikoval ve starých svázaných časopisech Květen, ročník 1947, které kdysi odebírala moje babička, seriál Jana Drejse (ve skutečnosti Jaroslav Andrejs) Heydrich, je to Heydrich! Jak by se mi tehdy bývala hodila tato příručka osob, úloh a míst, v jejichž chaosu jsem se beznadějně ztrácel! Pokud na nás tehdy paní učitelka chystala nějaký podraz, jízlivě jsme si opakovali frázi, kterou ve filmovém zpracování atentátu volá kriminální rada Panwitz megafonem do krypty kostela s ukrytými parašutisty: „Fstejte se, nyc se fám nestane!“ Jakožto zájemce o lidi v nejširším slova smyslu mne v Šmejkalově a Padevětově knize nejvíc zaujala fotografie Heydrichovy posmrtné masky: zatímco při čelním pohledu vypadal zastupující říšský protektor jako ideál nordické krásy, při pohledu z profilu se jevil jako jedna z položek knihy „O typech zločinných“. Je dobře, že publikace vyšla i v německé a anglické mutaci, protože akce skupiny Anthropoid otřásla vskutku silně nejen českými, ale i evropskými dějinami…

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.