Průvodce po už zaniklém světě?

Spojení povolání nakladatele s autorstvím historických studií a faktografických publikací věru není obvyklé a Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, je v tomto směru v našich luzích a hájích chvalnou výjimkou. Po mohutném svazku Průvodce protektorátní Prahou, vyznamenaném cenou Magnesia litera jako kniha roku 2014, vyšla nedávno téměř stejně objemná studie (684 stran) o závěru války v českých zemích. Autor prokázal vskutku obdivuhodnou syntetickou archivní práci a přináší neobyčejné množství dosud z větší části nepublikovaného fotografického, spisového a mapového materiálu, roztříděného podle krajů a jednotlivých obcí. Závěr války patřil k nejkrvavějším událostem poslední světové války u nás, a možno-li ztráty na životech vůbec nějak klasifikovat, zahrnoval i nejzbytečnější krutosti německé armády, jejíž boj už skončil a která pouze ustupovala s nejistou vyhlídkou na budoucnost ve spojeneckém zajetí. Vlny brutalit a protibrutalit se měly převalovat oběma směry ještě dlouho ,a podaří-li se autorovi dokončit a zdárně vydat i třetí díl této málo radostné trilogie, měl by obsahovat dokumenty o „krvavém létě“ 1945, kdy už šlo z české strany o ryzí pomstu, jistě mnohdy velmi dobře pochopitelnou, ale často nabývající forem, jejichž připomenutí i po více než sedmdesáti letech nebude příjemné. Je však lepšího cíle badatele a publicisty než připomínat i krajně nemilé události, které upadly v zapomnění, v naději, že se snad nebudou opakovat? Někteří z těch, kteří minulost zažili, si z ní snad odnesli poučení. Dorostla generace, která řečenou dobu už pamatovat nemůže. Pro ni ať jsou Padevětovy knihy mementem a průvodcem po už zaniklém světě.