Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Průvodce po už zaniklém světě?

Jiří Padevět: Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích Praha, Academia 2015, 684 stran
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 461, 2015/7

Spojení povolání nakladatele s autorstvím historických studií a faktografických publikací věru není obvyklé a Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, je v tomto směru v našich luzích a hájích chvalnou výjimkou. Po mohutném svazku Průvodce protektorátní Prahou, vyznamenaném cenou Magnesia litera jako kniha roku 2014, vyšla nedávno téměř stejně objemná studie (684 stran) o závěru války v českých zemích. Autor prokázal vskutku obdivuhodnou syntetickou archivní práci a přináší neobyčejné množství dosud z větší části nepublikovaného fotografického, spisového a mapového materiálu, roztříděného podle krajů a jednotlivých obcí. Závěr války patřil k nejkrvavějším událostem poslední světové války u nás, a možno-li ztráty na životech vůbec nějak klasifikovat, zahrnoval i nejzbytečnější krutosti německé armády, jejíž boj už skončil a která pouze ustupovala s nejistou vyhlídkou na budoucnost ve spojeneckém zajetí. Vlny brutalit a protibrutalit se měly převalovat oběma směry ještě dlouho ,a podaří-li se autorovi dokončit a zdárně vydat i třetí díl této málo radostné trilogie, měl by obsahovat dokumenty o „krvavém létě“ 1945, kdy už šlo z české strany o ryzí pomstu, jistě mnohdy velmi dobře pochopitelnou, ale často nabývající forem, jejichž připomenutí i po více než sedmdesáti letech nebude příjemné. Je však lepšího cíle badatele a publicisty než připomínat i krajně nemilé události, které upadly v zapomnění, v naději, že se snad nebudou opakovat? Někteří z těch, kteří minulost zažili, si z ní snad odnesli poučení. Dorostla generace, která řečenou dobu už pamatovat nemůže. Pro ni ať jsou Padevětovy knihy mementem a průvodcem po už zaniklém světě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....