i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Safra, tudy jsem jít nechtěla!

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 328, 2016/6

Labyrinty patří v etologii ke klasickému vybavení výzkumníka, pokud tedy nezkoumá holuby, opice či motýly, kteří labyrintům příliš neholdují. Testujete-li však šváby, potkany, žížaly či svinky, je labyrint velmi užitečnou pomůckou pro zkoumání kognitivních funkcí vašich modelových druhů. Pro suchozemské stejnonožce se labyrint osvědčil jako velmi užitečná pomůcka také na měření stresu – stresovaná zvířata mají vyšší tendenci „kličkovat“ (tj. systematicky střídat odbočky vlevo a vpravo) než svinky spokojené, které labyrintem víceméně náhodně bloumají. Význam takového kličkování je zřejmý – když budete pořád odbočovat na jednu stranu, budete chodit v kruhu. Alespoň pokud jste svinka, která má ve svém okolí obvykle trsy trav, kameny a podobné překážky.

Každý, kdo labyrinty používal, jistě potvrdí, že zvíře občas „změní názor“, otočí se a chodbičkou se vrátí na předchozí křižovatku. Výzkumníci takové chování obvykle ignorují a zaznamenávají pouze cíl, do kterého živočich dorazí (dorazí-li vůbec), případně takové pozorování z pokusu vyřadí. Ne tak Toru Moriyama, který právě těmto opravám věnoval zvláštní pozornost. Ke svým pokusům používá systém dvou otáčecích jednoduchých T-labyrintů, které jsou spojeny krátkou chodbičkou. Když je svinka v jednom labyrintu, dokáže jej Toru natočit tak, aby jí zvolená chodba vyústila do druhého labyrintu. Teoreticky tedy může svinka chodit labyrintem „napořád“, je-li trpělivost experimentátora (anebo jeho zlomyslnost) dost vysoká. Za zmínku snad i stojí, že ač se jedná o japonský výzkum, toto zařízení je vyrobeno ze dřeva a ovládáno ručně.

Během experimentů Toru Moriyama zaznamenával nejen odbočování svinek, ale i „opravy směřování“ jejich pohybu. Zajímalo ho, s čím souvisí pravděpodobnost, zda se svinka rozhodne otočit a jít zpět. Zjistil, že toto korekční chování zvyšuje pravděpodobnost kličkování čili že svinka se například rozhodne vrátit a změnit odbočku z levé na pravou spíše tehdy, když předtím odbočila právě vlevo. A navíc si poté dává pozor a pečlivěji střídá při dalším procházení levé a pravé odbočky. To je jistě pozoruhodné a ještě lépe to vystihuje onu dříve popsanou hypotetickou „promyšlenost“ či „cílevědomost“ svinčího úprku (Vesmír 93, 74, 2014/2). Metodologickým nedostatkem však zjevně je, že Toru otáčí právě tím labyrintem, ve kterém se svinka nachází. Pokud by se někomu podařilo výsledky zopakovat na zařízení, kde zvířata nejsou při chůzi rušena, bylo by to moc pěkné potvrzení kognitivních schopností svinek.

Moriyama T. et al.: Behav. Processes, DOI: 10.1016/j.beproc.2015.11.016

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné