Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Význam „života“

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 263, 2016/5

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

V časopisu Nature1) vyšel před pár lety podivný úvodník nazvaný Meanings of „life“. Četl jsem ten krátký text mnohokrát a nejsem z něho moudrý – zvu čtenáře, aby si ho vyhledali a případně mne upozornili, jestliže mi něco uniklo. Kontext umožňuje přeložit název mnoha způsoby, například „Významy ‚života‘“ (pro lidi vůbec a pro biology zvlášť, jsou-li jaké), nebo „Významy slova ‚život‘“, ale nejvíc se kloním k překladu „Je pojem ‚život‘ smysluplný?“. V textu totiž zaznívá naděje, že „snad by nám už mohlo být dovoleno zavrhnout představu, že život je precizní vědecký pojem“. Nevím o tom, že by takový pojem věda měla, takže není ani co zavrhovat. Život vědeckým pojmem jednoduše není a biologie se otázkou „co je život“ nezaobírá. (Sám definuji život jako sémiotický systém, avšak nejde o vědecký pojem a nevím, jak by se dal vědecky uchopit.) Mezi biology sice kolují desítky definic života (viz Vesmír 95, 79, 2016/2), ale v podstatě jde o berličky, které pomáhají v jistých kontextech rozpoznávat životní procesy od neživých. Jiná věc je ta, že mimo vědu i my biologové živé od neživého rozpoznáváme, jako vědci však slovo život doopravdy potřebujeme jen ve dvou případech: když definujeme biologii jako vědu o životě a když se zabýváme původem života na Zemi.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...