Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Význam „života“

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 263, 2016/5

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

V časopisu Nature1) vyšel před pár lety podivný úvodník nazvaný Meanings of „life“. Četl jsem ten krátký text mnohokrát a nejsem z něho moudrý – zvu čtenáře, aby si ho vyhledali a případně mne upozornili, jestliže mi něco uniklo. Kontext umožňuje přeložit název mnoha způsoby, například „Významy ‚života‘“ (pro lidi vůbec a pro biology zvlášť, jsou-li jaké), nebo „Významy slova ‚život‘“, ale nejvíc se kloním k překladu „Je pojem ‚život‘ smysluplný?“. V textu totiž zaznívá naděje, že „snad by nám už mohlo být dovoleno zavrhnout představu, že život je precizní vědecký pojem“. Nevím o tom, že by takový pojem věda měla, takže není ani co zavrhovat. Život vědeckým pojmem jednoduše není a biologie se otázkou „co je život“ nezaobírá. (Sám definuji život jako sémiotický systém, avšak nejde o vědecký pojem a nevím, jak by se dal vědecky uchopit.) Mezi biology sice kolují desítky definic života (viz Vesmír 95, 79, 2016/2), ale v podstatě jde o berličky, které pomáhají v jistých kontextech rozpoznávat životní procesy od neživých. Jiná věc je ta, že mimo vědu i my biologové živé od neživého rozpoznáváme, jako vědci však slovo život doopravdy potřebujeme jen ve dvou případech: když definujeme biologii jako vědu o životě a když se zabýváme původem života na Zemi.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...