Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Význam „života“

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 263, 2016/5

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

V časopisu Nature1) vyšel před pár lety podivný úvodník nazvaný Meanings of „life“. Četl jsem ten krátký text mnohokrát a nejsem z něho moudrý – zvu čtenáře, aby si ho vyhledali a případně mne upozornili, jestliže mi něco uniklo. Kontext umožňuje přeložit název mnoha způsoby, například „Významy ‚života‘“ (pro lidi vůbec a pro biology zvlášť, jsou-li jaké), nebo „Významy slova ‚život‘“, ale nejvíc se kloním k překladu „Je pojem ‚život‘ smysluplný?“. V textu totiž zaznívá naděje, že „snad by nám už mohlo být dovoleno zavrhnout představu, že život je precizní vědecký pojem“. Nevím o tom, že by takový pojem věda měla, takže není ani co zavrhovat. Život vědeckým pojmem jednoduše není a biologie se otázkou „co je život“ nezaobírá. (Sám definuji život jako sémiotický systém, avšak nejde o vědecký pojem a nevím, jak by se dal vědecky uchopit.) Mezi biology sice kolují desítky definic života (viz Vesmír 95, 79, 2016/2), ale v podstatě jde o berličky, které pomáhají v jistých kontextech rozpoznávat životní procesy od neživých. Jiná věc je ta, že mimo vědu i my biologové živé od neživého rozpoznáváme, jako vědci však slovo život doopravdy potřebujeme jen ve dvou případech: když definujeme biologii jako vědu o životě a když se zabýváme původem života na Zemi.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...