Život je jakási chemická reakce

Takto to několik měsíců viselo na dveřích jedné z našich kateder, jen anglicky: „Life is a chemical reaction.“ Podobná je i definice, kterou snad vyrobil někdy před 40 lety Carl Sagan pro NASA, takže je hojně citovaná: „Život je samopodpůrný chemický systém schopný darwinovské evoluce“ (self-sustaining chemical system capable of Darwinian evolution). Třetí příklad je z mé osobní korespondence: „V zásadě neexistuje rozdíl mezi počítačem a bakterií. Počítač se řídí kódem a signálem podle toho, jak je zadrátovaný hardware. Bakterie se řídí kódem a signály podle fyzikálních zákonů.“ Úplně na dřeň to pak redukuje nicnežismus: „Život není nic než zákony fyziky a chemie.“

Když slyšíme podobná tvrzení, okamžitě se ptejme: Jaká že to je reakce? Definuj mi chemický systém, a pak mi ukaž takový, který je schopen darwinovské evoluce! Jaký fyzikální zákon dovoluje popsat to, co dělá bakterie? Odpovědí bývají banální pravdy, že přece víme, že látkové proměny v organismu lze popsat pomocí chemických rovnic, anebo že i pro bakterii platí běžné fyzikální zákony. Co ale s tím? Jde v zásadě o banální klišé importovaná z 19. století, kdy potřebovali čelit vitalistickým teoriím o živé síle. (Anebo je to snad naopak: vitalismus jako obrana před příliš odvážnými ambicemi chemiků?)