i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Zadrátováno

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 330, 2016/6

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Jako vstupní obra z do této části ať nám poslouží dva komentáře,1) které shrnují pokrok, potíže a perspektivy soudobých výpočetních technologií. Začněme od populárního Mooreova pravidla: „Rychlost procesorů (a od ní se odvíjející celková výpočetní mohutnost počítačů) se zdvojuje zhruba každé dva roky.“2) Jinými slovy, počet tranzistorů – a tím i hustota – na (běžně dostupných) centrálních procesorových jednotkách (CPU) se každé dva roky zdvojnásobí. Od sedmdesátých let minulého století, kdy byl předpoklad vysloven, je trend patrný; Markov cituje optimistické výpočty teoretiků, kteří nevidí důvod, proč by to nemělo stejnou rychlostí pokračovat dalších 150 či dokonce 600 let. On sám však přichází s odhadem mnohem nižším – jen 10–20 let – a rozdíl vysvětluje technickými potížemi spojenými s výrobou integrovaných obvodů, jejich materiálním provedením a hlavně „zadrátováním“.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné