mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Příliš divoká Oslava

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 232, 2016/4

Zmenšení přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice – další slavné vítězství ochranářů v hrdinném boji s ohroženou přírodou?

Bylo – nebylo. Na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny dvě pilné řeky vytvořily dva kaňony, jejich svahy pak pokryla bohatá mozaika stepí, lesostepí a lesů. Když se v sedmdesátých letech stavěla jaderná elektrárna Dukovany, část jednoho z kaňonů zatopila Dalešická přehrada na řece Jihlavě.

Aby stejný osud nepotkal i druhý kaňon, byla v roce 1975 vyhlášena jedna z největších rezervací u nás – přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice (2310 hektarů). Zahrnuje údolí řeky Oslavy od Náměště nad Oslavou po Čučice, údolí jejího přítoku Chvojnice a lesy v okolí. Kombinace přírodních podmínek i lidského hospodaření na úpatí Českomoravské vrchoviny zachovala refugia skalních stepí z dob brzy po konci poslední doby ledové i bohaté lesostepi a listnaté lesy.

Na jižních svazích roste množství teplomilných druhů původem z teplé Panonie a na severních svazích pak hluboko do nižších poloh jihozápadní Moravy sestupují podhorské druhy. Hluboce zaříznuté říční údolí tak oplývá bohatým spektrem stanovišť od skal a skalních stepí, pastvin, lesostepí a řídkých doubrav po bučiny.

Území přírodní rezervace připomíná národní park Podyjí, který je sotva třikrát větší. Roste tu osm set druhů cévnatých rostlin (v běžných chráněných územích to bývá tak 150-400), z nich je 172 zařazeno v červeném seznamu vzácných a ohrožených rostlin. Najdeme zde například koniklece velkokvěté a rozsáhlé porosty křivatce českého. Na posledním místě u nás tu roste orchidej jazýček jadranský a na fragmentech stepí kvete naše nejpočetnější populace kriticky ohroženého strošku polopásého z příbuzenstva hadinců a pomněnek. Slunné stráně obývá také ještěrka zelená, staré a osluněné duby pak tesařík obrovský, páchník hnědý a také jeden z nejohroženějších a nejkrásnějších evropských brouků, krasec dubový. V chladnějších a vlhčích částech kaňonů žije hojně mlok skvrnitý, jehož se výsadbami smrku jinde na Vysočině podařilo téměř vyhubit. Přežila zde také jedna z našich posledních populací kdysi běžného motýla jasoně dymnivkového.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorech

Lukáš Čížek

Ester Ekrtová

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...