Acytota
A dokážeš-li pochopit, žes větví, která se houpe, jsouc pevně připoutána k palmě, pak ve svém pohybu okusíš věčnost.
Antoine de Saint-Exupéry
Jsou viry živé? A co plazmidy, transpozony, viroidy či jiné „kousky“ nukleových kyselin? Jsme vůbec schopni vést hranici mezi živým a neživým?
Všechny živé organismy se dnes řadí do šesti říší – Eubacteria, Archaea, Protista, Fungi, Plantae a Animalia – nebo nověji do tří domén – Bacteria, Archaea a Eucarya. Tato klasifikace je však založena na definici života požadující buňku jako nutný atribut. Z porovnání 123 definic života[1] však vyplývá, že například slovo „reprodukce“ se v definicích vyskytuje 63krát, „evoluce“ 48krát, ale jen pět definic zmiňuje buňku. Většině definic tak vyhovují genetické entity, jako jsou viry, viroidy, plazmidy, transpozony či satelitní DNA (Vesmír 80, 6, 2001/1; 88, 556, 2009/9; 94, 75, 2015/2), používající nejrůznější mődy replikace, zahrnující v případě některých virů, viroidů a retrotranspozonů i molekuly RNA.