Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Entomologie na prahu nového století

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 6, 2001/1

Entomologie je zvláštní obor. Zpracovává nejrůznorodější a nejpočetnější skupinu organizmů na zemi a zároveň v širokém záběru zasahuje do mnoha experimentálních, teoretických i aplikačních oborů na styčné ploše se zemědělstvím, lesnictvím či humánní a veterinární medicínou. Časopis Antenna (bulletin britské entomologické společnosti Royal Entomological Society) požádal M. D. Huntera, aby sepsal programový článek na téma budoucnost entomologie.

Zamýšlí se nad prohrami i úspěchy minulého století. K prohrám patřilo i přecenění pozitivní úlohy širokospektrálních insekticidů v ochraně před škůdci. Následovala kritika neblahých vlivů insekticidů na životní prostředí (psalo se o reziduích v potravních řetězcích a o působení na necílové organizmy). Východiskem je jen střídmé a uvážlivé použití insekticidů v rámci širší koncepce integrované regulace škůdců. Hunter vyjmenovává tři nejnaléhavější témata k řešení:

Na prvním místě (možná pro mnohé překvapivě) uvádí termita Coptotermes formosanus, kterého považuje za nejnebezpečnějšího škůdce staveb nového tisíciletí (viz Vesmír 79, 636, 2000/11). Tento všekaz pochází původně z jihovýchodní Asie a poprvé byl zaznamenán v USA r. 1965. Rychle se rozšířil v Louisianě a zdá se, že mu padne za oběť historická Francouzská čtvrť v New Orleansu. Ničí i sloupy elektrického vedení nebo telefonní kabely zakopané pod zemí, těsnění na rozvodech vody, elektroinstalaci apod. V New Orleansu je údajně napadeno 30 % ze 4000 dubů. Jen v tomto městě se roční škoda odhaduje na 300 milionů dolarů, v kontinentální části USA na jednu miliardu. V roce 1992 byl tento druh zaznamenán v Atlantě a Baton Rouge a v současné době je rozšířen od Louisiany přes pobřežní státy Severní Ameriky až po Floridu. Dnes se vyskytuje také v Japonsku, na Guamu (tichomořský ostrov, USA), na Srí Lance, na Havaji a v jižní Africe. Je jedním z početné rodiny nebezpečných zavlečených škůdců, jakými jsou v Evropě mandelinka bramborová, v Americe zavíječ kukuřičný, bekyně velkohlavá ad.

Druhou výzvou je nejproblematičtější entomologické téma nového tisíciletí: předpokládané vlivy geneticky modifikovaných rostlin na cílové a necílové druhy hmyzu, na škůdce, na antagonisty škůdců i na druhy "indiferentní" (a na biocenózy jako celek). Hunter kupodivu nebagatelizuje velmi diskutovaný příběh kultovního severoamerického motýla "monarcha" Danaus plexippus (viz Vesmír 66, 408, 1987/7; Vesmír 66, 708, 1987/12; Vesmír 71, 707, 1992/12). Uvádí, že 50 % severoamerické letní populace tohoto druhu pochází z amerického "kukuřičného pásu", tj. ze středozápadních států, a možný vliv geneticky modifikované kukuřice považuje za významný. Podrobněji se o entomologické problematice v souvislosti s geneticky modifikovanými rostlinami diskutovalo na prosincovém sympoziu Royal Entomological Society (viz Vesmír 79, 487, 2000/9).

Třetí výzvou jsou hmyzem (resp. členovci) šířené infekce, jejichž význam místy vzrůstá. Malárie, leischmanióza, dengue a mor se v mnoha ohniscích objevují v alarmujícím rozsahu, v některých případech i tam, kde se již s jejich výskytem nepočítalo. Příčiny lze hledat v ekologických změnách, které jsou příznivé pro rozvoj přenašečů, např. v důsledku rozsáhlých zásahů do krajiny, jako jsou stavby přehrad, odlesňování apod. (Antenna 24, 3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Hrdý

Doc. RNDr. Ivan Hrdý, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zabývá bioracionálními insekticidy a feromony a jejich uplatněním v integrovaném boji se škůdci. (e-mail: hrdy@uochb.cas.cz)

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné