Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Pomocnice ku porodu, báby pupkořezné

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 116, 2016/2

Porodní bába, porodní asistentka, ženská sestra. Jaká byla geneze první kvalifikované ženské profese, která vznikla z ženské solidarity?

Ženy v Evropě, na rozdíl od některých mimoevropských civilizací, nikdy nerodily o samotě, ale spoléhaly na pomoc jiné ženy. Porodní bába je produktem ženské solidarity – mezi sousedkami, matkami, tetami, švagrovými pomáhajícími při porodu od antického starověku vynikla postupně ta nejobratnější.

Prvek příbuzenství přestal hrát rozhodující roli. Mezi rodičku a pomocnici vstoupil honorář, nejistý a vyplácený v různých formách. Prestiži se báby netěšily: od středověku do 18. století stály takřka na okraji společnosti. Přičítalo se jim spolčování s ďáblem, příprava podezřelých lektvarů, andělíčkářství (oprávněně), uhranutí dobytka i lidí. Od čarodějnic je dělila jen nezřetelná hranice.

Veřejná moc proto sáhla ke kontrole a reglementaci jejich činnosti. Hodlala tak zamezit jak nepatřičnostem, tak vysoké úmrtnosti matek a dětí. Prokazatelně od poloviny 15. století začala města vydávat „babické řády“, které obsahovaly jak výčet povinností bab, tak některé zákazy, například spolčování či požívání alkoholických nápojů v průběhu porodu. Nařízení byla pro všechny báby v dané oblasti závazná, stejně jako složení zkoušky před městským lékařem nebo již vyzkoušenou porodní bábou.

Muži, včetně lékařů, se porodů stranili. Operace, porody nevyjímaje, byly přenechány chirurgům neboli ranhojičům (pokud se specializovali na porodní zákroky, říkalo se jim „akušéři“), lékařům zůstaly interní obory. K záchraně novorozence směl ranhojič provést operativní výkon na umírající rodičce, nebo „zmenšujícími operacemi“ rozčlenil plod a porod ukončil. Rodičku zpravidla nezachránil.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Milena Lenderová

Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., (*1947) vystudovala historii a francouzštinu na Filozofické fakultě UK. Působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svých odborných pracích se zabývá genderovou problematikou zejména 19. století a dějinami česko-francouzských kulturních vztahů stejného období. Je mj. autorkou knih K hříchu i k modlitbě, Mladá fronta, Praha 1999, a Zdenka Braunerová, Mladá fronta, Praha 2000. V roce 2007 jí Francie udělila Řád akademických palem.
Lenderová Milena

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné