Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Pomocnice ku porodu, báby pupkořezné

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 116, 2016/2

Porodní bába, porodní asistentka, ženská sestra. Jaká byla geneze první kvalifikované ženské profese, která vznikla z ženské solidarity?

Ženy v Evropě, na rozdíl od některých mimoevropských civilizací, nikdy nerodily o samotě, ale spoléhaly na pomoc jiné ženy. Porodní bába je produktem ženské solidarity – mezi sousedkami, matkami, tetami, švagrovými pomáhajícími při porodu od antického starověku vynikla postupně ta nejobratnější.

Prvek příbuzenství přestal hrát rozhodující roli. Mezi rodičku a pomocnici vstoupil honorář, nejistý a vyplácený v různých formách. Prestiži se báby netěšily: od středověku do 18. století stály takřka na okraji společnosti. Přičítalo se jim spolčování s ďáblem, příprava podezřelých lektvarů, andělíčkářství (oprávněně), uhranutí dobytka i lidí. Od čarodějnic je dělila jen nezřetelná hranice.

Veřejná moc proto sáhla ke kontrole a reglementaci jejich činnosti. Hodlala tak zamezit jak nepatřičnostem, tak vysoké úmrtnosti matek a dětí. Prokazatelně od poloviny 15. století začala města vydávat „babické řády“, které obsahovaly jak výčet povinností bab, tak některé zákazy, například spolčování či požívání alkoholických nápojů v průběhu porodu. Nařízení byla pro všechny báby v dané oblasti závazná, stejně jako složení zkoušky před městským lékařem nebo již vyzkoušenou porodní bábou.

Muži, včetně lékařů, se porodů stranili. Operace, porody nevyjímaje, byly přenechány chirurgům neboli ranhojičům (pokud se specializovali na porodní zákroky, říkalo se jim „akušéři“), lékařům zůstaly interní obory. K záchraně novorozence směl ranhojič provést operativní výkon na umírající rodičce, nebo „zmenšujícími operacemi“ rozčlenil plod a porod ukončil. Rodičku zpravidla nezachránil.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Milena Lenderová

Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., (*1947) vystudovala historii a francouzštinu na Filozofické fakultě UK. Působí v Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svých odborných pracích se zabývá genderovou problematikou zejména 19. století a dějinami česko-francouzských kulturních vztahů stejného období. Je mj. autorkou knih K hříchu i k modlitbě, Mladá fronta, Praha 1999, a Zdenka Braunerová, Mladá fronta, Praha 2000. V roce 2007 jí Francie udělila Řád akademických palem.
Lenderová Milena

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.