Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Chytře do budoucnosti

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 96, 2016/2
komerční prezentace

Chytrá síť, chytrá domácnost, chytrá měřidla nebo virtuální elektrárna. Za 15 let patrně budeme tyto termíny používat stejně jako slova rohlík a voda.

V roce 2030 máme být všichni součástí chytré sítě, jejímž prostřednictvím k nám doputuje elektrická energie. V každém bytě chytrý elektroměr, schopný nejen měřit spotřebovanou energii, ale i tu, již případně vyrobíme a jejíž přebytek do systému prodáme. Současně nám chytrá síť umožní ovládat prostřednictvím mobilního telefonu na dálku domácí spotřebiče a regulovat třeba během dovolené z druhého konce světa teplotu v bytě či zapojení přístrojů, kontrolovat případné nezvané návštěvy, optimalizovat výkon tak, abychom co nejvíce ušetřili.

Bude to nutné. Do roku 2030 totiž máme podle „Národního akčního plánu pro chytré sítě“, schváleného vloni vládou, produkovat nejméně o 40 % méně skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 (elektronicky: 1url.cz/nyYV). V daném roce máme současně spotřebovat alespoň o 27 % méně energie, než ukazují historické předpovědi pro rok 2030. Současně máme koncem třetí dekády až 47 % energie vyrábět v lokálních obnovitelných zdrojích. Chytré sítě mají přispět k tomu, aby naplnění cílů znamenalo i nadále stabilní přenosovou soustavu.

Ochranná funkce

Inteligentní síť dovoluje jednotlivým prvkům soustavy komunikovat obousměrně a v reálném čase o tom, jaká je v síti aktuálně poptávka a nabídka energie. To se přitom děje naprosto automaticky. Systém má sám chytře regulovat potřeby tak, aby byla bilance výroby a odběru vyrovnaná. To by současný systém při tolika lokálních zdrojích umožnil stěží, pokud vůbec. Navíc v případě poruchy systém automaticky vyřadí vadný prvek a zajistí propojení sítě tak, aby byla dodávka elektřiny do postižené oblasti obnovena jinou větví systému. Během totálního výpadku (blackoutu) pak některé části systému mohou autonomně fungovat v tzv. ostrovním režimu.

Studie už 5 let

Studie proveditelnosti tohoto úkolu běží už šest let v pěti zemích Evropské unie, přičemž jednou z nich je i Česko. Na našem území je cca 50 tisíc domácností, osazených chytrými elektroměry. Testuje se nejen funkčnost systému, ale i schopnost uživatelů reagovat na speciální dynamické tarify, které by uživatele měly vést k šetrnosti. Na vyhodnocení studií se u nás ještě čeká, svět už ale první poznatky má. Nový systém bude na uživatele klást vyšší nároky. Aby dobře plnil svou „chytrou“ funkci, je třeba, aby jej provozovali chytří, nebo přinejmenším poučení lidé. Poměrně pěkně to ukazují zahraniční zkušenosti.

Inženýři předpokládají, že technologie inteligentní sítě je schopna uspořit v průměru i více než 10 % elektřiny. Ve Španělsku např. uvádějí schopnost ušetřit 15 %, ve Velké Británii se uvažuje dokonce o úspoře 40 % elektřiny. Svobodná univerzita v Bruselu však ve své analýze z prosince 2011 zkoumala celkem šest vědeckých studií, které dokázaly, že snížení spotřeby se v případě využití chytrých sítí pohybovalo nanejvýše mezi 2 a 4 % (elektronicky: 1url.cz/wyc4). Tento nečekaně špatný výsledek dávají autoři analýzy do souvislosti s tím, že lidé, kteří se experimentu účastnili, nepoužívali technologii dostatečně „chytře“. Obdobně dopadl i projekt městské chytré sítě, vybudované v roce 2008 v coloradském Boulderu. Projekt za 44 milionů dolarů (původní odhad byl cca 14 milionů) skončil krachem mimo jiné i pro výrazně menší úspornost, než s jakou zpočátku počítal.

Vědci Svobodné univerzity v Bruselu ve své analýze konstatují, že do budoucna bude zavádění podobných technologií čelit velkým problémům, a to nejen technologickým, ale i sociálním. Bohužel ještě málo rozumíme mechanismu, jímž lidé účinnost chytrých měřicích zařízení snižují proti teoretickým hodnotám.

Hračičkové

U nás zatím národní studie, zabývající se plošným zavedením chytrých měřicích zařízení, ukázala, že by proces mohl stát do roku 2040 cca 155 miliard korun, a to bez odpovídajících přínosů v celoplošném měřítku (elektronicky: 1url.cz/7yYz).

A tak možná trh rozhýbou nadšenci, kteří si domů chytré elektroměry budou pořizovat ne pro primární ekonomický přínos, ale prostě pro tu novou technologii a „hejblátka“, jež jim dají možnost na dálku si pomocí mobilního telefonu zapnout topení ještě předtím, než se z dovolené vrátí domů.

Článek vychází s podporou společnosti E.ON Česká republika, s. r. o.

Příspěvek je na partnerovi nezávislým redakčním textem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...