Vysušení jezera Zuiderského

1876:

Malé Nizozemsko obírá se již po několik let velikou myšlenkou, která čím dál tím více k uskutečnění svému dospívá. Od r. 1849, kde vrchní inžen. van Diggelen ponejprv podal zběžný nástin, jak by jezero Zuiderské v celém svém rozsahu hrází odděliti a vysušiti se dalo, velmi mnoho o věci té psáno a rozmlouváno. Jedni znalci uvažovali obtíže, s nimiž by velkolepý podnik spojen byl, druzí poukazovali ku jeho prospěšnosti; jedni skoumali, zdali možno hladinu vodní přemoci, zkrotiti, druzí ohledávali povahu půdy čili dna; vodopiscové objasnili věc vědeckým měřením; inženýři vodních staveb vysvětlili některé záhady; utvořily se společnosti, které za dovolení ku přípravným pracím podniku žádaly. Než posud zůstávala věc v soukromých kruzích, až se jí konečně stát sám ujal. Zvláštní státní kommissí předložila radě státní obšírnou zprávu a odůvodněné dobrozdání o možnosti a prospěšnosti řečeného podniku, takže nyní jeho provedení pouze otázkou času jest.

Vysušením jezera nabude se povrchu 32 zeměpisných mil čtverečných, na nichž zajisté několik tisíc lidí žíti, ano blahobytu dosíci může. Výlohy s podnikem spojené páčí se na 180 milionů zlat. Povážíme-li, že se plocha asi 176.000 hektarů vysuší, a že jeden hektar alespoň po 1000 zl. prodávati lze, nahlédneme snadno, že získanou půdou výlohy se nahradí. Než Nizozemsko docílí provedením podniku ještě jiných výsledkův: 1) Zvětší se království dvanáctou krajinou, na níž rolnictví a plavba provozovati a kamž obyvatelstvo čím dál tím více vzrůstající stěhovati se bude. 2) Bezpochyby povznese se národní blahobyt tuzemskou a cizozemskou plavbou po velikých průplavech, jež se zřídí, jakož i železničním spojením usnadněným novými převozovými prostředky. 3) Vydá se během 12 až 16 let, co práce trvati bude, dělníkům mzdy 100 milionů. 4) Činiti bude daň pozemková v nové provinci, jakmile osvobození od ní přestane, přes milion zlatých ročně a vynese s ostatními daněmi zajisté dva miliony. I vůkolní provincie získají mnoho podnikem; odvod vody mnohem lepší, zejména v Holandsku, bezpečnost bude větší, vlhkost podnebí se zmenší. Místa s přístavy na jezeře chráněna budou proti zanesení pískem a náplavem. Průmysl továrnický se rozšíří, na místě četných mlýnů vodních vystaví se mlýny parní; cihelny, vápenice dostanou práci, pěstování proutí a jiný průmysl malý se rozkvěte atd.

l. (Vesmír 6, 46, 1876/4)

2016:

Zuiderzee býval mělký záliv Severního moře severovýchodně od Amsterdamu. První plány na jeho vysušení pocházejí ze 17. století, ale ani van Diggelenův projekt nakonec realizován nebyl. Uskutečnil se až koncept poprvé navržený roku 1891, jehož schválení katalyzovala zkušenost s povodněmi z roku 1916. Hlavní hráz Afsluitdijk, která záliv proměnila v umělé sladkovodní jezero IJsselmeer, byla dokončena roku 1932, další hráz od něj později oddělila jezero Markermeer. Odvodněná území o celkové ploše 1650 km2 vznikla v letech 1942 až 1969, od původně plánovaného vysušení jezera Markermeer nakonec Nizozemsko upustilo. Nově získaná území tvoří od roku 1986 provincii Flevoland s asi 400 000 obyvateli.

-ov-