Protizánětlivé účinky statinů

Statiny snižují riziko kardiovaskulárních chorob, jak bylo prokázáno v mnoha epidemiologických studiích. Za tyto příznivé účinky statinů je považován jejich vliv na snížení sérových hladin LDL cholesterolu (LDL-C), neboť statiny blokují enzym HMG-CoA reduktázu, který katalyzuje první krok nitrotělní tvorby cholesterolu, totiž produkci mevalonátu. Statiny vyvolaný nedostatek cholesterolu v játrech pak vede k zvýšení exprese receptorů pro LDL-C, jeho většímu vychytávání a vnoření do buněk (především jaterních). To následně vede k snížení koncentrace LDL-C v plazmě. Zůstává však otevřená možnost, že tyto příznivé účinky statinů nesouvisí pouze s jejich vlivem na snížení LDL-C. Tzv. pleiotropní (mnohočetné) účinky statinů byly prokázány v řadě epidemiologických a experimentálních studií. Mezi nejvýznamnější efekty statinů patří jejich protizánětlivé účinky, kdy bylo opakovaně pozorováno, že léčba statiny je provázena sníženými hladinami C-reaktivního proteinu (viz např. Martina Slapničková, Vesmír 82, 394, 2003/7; M. Anděl, P. Kraml, Vesmír 85, 76, 2006/2), který je považován za nespecifický ukazatel zánětu. Experimentální studie odhalily také mechanismy protizánětlivých účinků statinů. Bylo zjištěno, že zablokováním produkce mevalonátu dojde nejen k snížení tvorby cholesterolu, protože mevalonát je také prekurzorem sloučenin, které aktivují prozánětlivé faktory, jako jsou Rho GTPázy, jež indukují vrozenou imunitu. Studie JUPITER²⁾ testovala účinky léčby rosuvastatinem u pacientů s nízkými hladinami LDL-C, ale s vyššími hladinami C-reaktivního proteinu. Bylo zjištěno, že u těchto pacientů rosuvastatin snížil o 50 % riziko infarktu a mozkové mrtvice. Je však třeba si uvědomit, že při studiích se statiny je