Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Květnatec Archerův – exotická houba naší přírody

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 379, 2015/7

Květnatec Archerův (Clathrus archeri) je stopkovýtrusná houba z čeledi hadovkovité (Clathraceae), jež je doma v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu. Do Evropy byly zavlečeny výtrusy této houby společně s ovčí vlnou a bavlnou během první světové války. Roku 1914 byl její první nález zaznamenán ve Francii u Vogéz, r. 1963 se objevila v jižních Čechách. V současné době existuje velké množství lokalit na celém území České republiky (Mykologický sborník 90, 60, 2013/3–4). Houba se v Evropě natrvalo zabydlela a stále expanduje. Její postupné šíření do čím dál severnějších poloh Evropy se považuje za důkaz globálního oteplování severní polokoule (Acta Mycologica 41, 79, 2006/1). Květnatce lze najít od května do listopadu v teplých listnatých a smíšených lesích, kde je dostatek tlejícího listí. Vyhovují mu hlinitopísčité, humózní a mírně kyselé půdy. Často roste i na trouchnivém dřevě. Potřebuje vlhké mikroklima s vyšší vlhkostí substrátu a částečné zastínění.

Setkání s květnatcem Archerovým je nevšední zážitek. Na první pohled je zřejmé, že je to houba, která do naší přírody nepatří. Vypadá spíše jako exotická květina nebo mořská hvězdice či chobotnice. Plodnice vyrůstá z kožovitého vajíčka kulatého či vejčitého tvaru, které má zhruba 3 až 6 cm v průměru a je skoro do poloviny ponořené v půdě. Vajíčko má bleděrůžovou až hnědavou barvu a k substrátu je přichyceno několika kořínky fialové barvy. Při dozrávání horní část vajíčka pukne a objeví se bílý, dutý třeň, z kterého se do stran rozvinou výrazně červená ramena. Zpočátku jsou na svých koncích mezi sebou spojená, pak se oddělí a rozvinou. Potom svým tvarem připomínají mořskou hvězdici. Houba má 4 až 7 ramen, která jsou až 12 cm dlouhá. Jsou pokryta hnědými až černými skvrnami, tvořenými slizem nepříjemně páchnoucím po hnijícím mase. Sliz láká hmyz, zejména mouchy, které pak roznášejí výtrusy houby po okolí. Plodnice nemá dlouhé trvání a rychle se rozpadá, někdy již během několika hodin.

V tomto směru připomíná květnatec Archerův jinou houbu, hadovku smrdutou (Phallus impudicus) (Vesmír 92, 330, 2013/6), která rovněž intenzivně páchne a jejíž spory roznášejí mouchy. I její plodnice má na začátku vývoje podobu vajíčka. Květnatec i hadovka jsou považovány za nejedlé houby, ale v některých oblastech světa je rozšířeno jejich pojídání ve stadiu vajíček – dokonce v syrovém stavu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...