Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Květnatec Archerův – exotická houba naší přírody

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 379, 2015/7

Květnatec Archerův (Clathrus archeri) je stopkovýtrusná houba z čeledi hadovkovité (Clathraceae), jež je doma v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu. Do Evropy byly zavlečeny výtrusy této houby společně s ovčí vlnou a bavlnou během první světové války. Roku 1914 byl její první nález zaznamenán ve Francii u Vogéz, r. 1963 se objevila v jižních Čechách. V současné době existuje velké množství lokalit na celém území České republiky (Mykologický sborník 90, 60, 2013/3–4). Houba se v Evropě natrvalo zabydlela a stále expanduje. Její postupné šíření do čím dál severnějších poloh Evropy se považuje za důkaz globálního oteplování severní polokoule (Acta Mycologica 41, 79, 2006/1). Květnatce lze najít od května do listopadu v teplých listnatých a smíšených lesích, kde je dostatek tlejícího listí. Vyhovují mu hlinitopísčité, humózní a mírně kyselé půdy. Často roste i na trouchnivém dřevě. Potřebuje vlhké mikroklima s vyšší vlhkostí substrátu a částečné zastínění.

Setkání s květnatcem Archerovým je nevšední zážitek. Na první pohled je zřejmé, že je to houba, která do naší přírody nepatří. Vypadá spíše jako exotická květina nebo mořská hvězdice či chobotnice. Plodnice vyrůstá z kožovitého vajíčka kulatého či vejčitého tvaru, které má zhruba 3 až 6 cm v průměru a je skoro do poloviny ponořené v půdě. Vajíčko má bleděrůžovou až hnědavou barvu a k substrátu je přichyceno několika kořínky fialové barvy. Při dozrávání horní část vajíčka pukne a objeví se bílý, dutý třeň, z kterého se do stran rozvinou výrazně červená ramena. Zpočátku jsou na svých koncích mezi sebou spojená, pak se oddělí a rozvinou. Potom svým tvarem připomínají mořskou hvězdici. Houba má 4 až 7 ramen, která jsou až 12 cm dlouhá. Jsou pokryta hnědými až černými skvrnami, tvořenými slizem nepříjemně páchnoucím po hnijícím mase. Sliz láká hmyz, zejména mouchy, které pak roznášejí výtrusy houby po okolí. Plodnice nemá dlouhé trvání a rychle se rozpadá, někdy již během několika hodin.

V tomto směru připomíná květnatec Archerův jinou houbu, hadovku smrdutou (Phallus impudicus) (Vesmír 92, 330, 2013/6), která rovněž intenzivně páchne a jejíž spory roznášejí mouchy. I její plodnice má na začátku vývoje podobu vajíčka. Květnatec i hadovka jsou považovány za nejedlé houby, ale v některých oblastech světa je rozšířeno jejich pojídání ve stadiu vajíček – dokonce v syrovém stavu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...