Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Hadovka smrdutá

Proč a čím tak páchne?
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 330, 2013/6

Hadovka smrdutá (Phallus impudicus L.) odjakživa poutala pozornost svým tvarem připomínajícím penis a intenzivním nepříjemným pachem, připomínajícím hnijící maso, podle kterého ji lze v lese identifikovat na stovky metrů daleko.

V časném stadiu vývoje, kdy má houba podobu vajíčka, je hadovka jedlá, dokonce i za syrova. Později je plodnice nepoživatelná. Celkový tvar plodnice dal houbě latinské rodové jméno (Phallus) a zasvětil ji bohyni úrody a plodnosti Ceres. Ta byla v římské mytologii uctívanou bohyní a od názvu slavností, během nichž se jí obětovaly první snopy obilí (lat. cerealia), je odvozený i termín cereálie (obilniny). Ve středověku houba sloužila k přípravě prostředků zvyšujících sexuální touhu.

Penis nestoudný

Vědecký název hadovky Phallus impudicus, který v překladu znamená „penis nestoudný“, dává tušit, proč byla tato houba považována za mocné afrodisiakum a byla předmětem zájmu lidových léčitelů a bab kořenářek. Mladá plodnice houby připomínající varle byla nazývána „čertovo vajíčko“. Když později obal vajíčka praskne, vyroste z něj dutý třeň, který připomíná ztopořený mužský pohlavní úd. Vajíčko zbavené rosolovitého obalu, nakrájené na plátky a osmažené, bylo konzumováno za účelem zvýšení mužské potence. Nevonělo, ani nechutnalo nijak lákavě, ale slibovalo zlepšení sexuální výkonnosti. Dodnes jsou raná stadia houby ve formě vajíčka některými houbaři vyhledávána jako lahůdka.

Houby čeledi hadovkovitých (Phallaceae) jsou rozšířeny po celém světě, zejména v tropickém a subtropickém pásmu. Hadovku smrdutou bychom však v tropech nenašli. Ta pochází ze severní polokoule a nejrozšířenější je v Evropě, ale roste i v Severní a Jižní Americe, v Austrálii a v Japonsku. Do rodu Phallus patří ve střední Evropě tři druhy. Kromě hadovky smrduté ještě růžová až fialová hadovka valčická (P. hadriani) a drobná hadovka bez žebernatého kloboučku, dnes řazena do samostatného rodu psivka (Mutinus), psivka obecná (Mutinus caninus), která roste ve vlhkých humózních lesích. V České republice roste hadovka smrdutá v létě a na začátku podzimu v humózních listnatých, jehličnatých i smíšených lesích a parcích. Hojná je v bučinách a v porostech bezu černého (Sambucus nigra). V posledních letech je velmi rozšířená a je to jedna z nejhojnějších hub. Důvodem je pravděpodobně vyšší obsah dusíku v půdě. Někteří mykologové považují hadovku za expanzivní druh.

Nyní vidíte 43 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné