Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Makrofágy jako pomocníci nádorů

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 319, 2015/6
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 18. díl (PředchozíNásledující)

Nápis „Pomáhat a chránit“ by se hodil také makrofágům — jedněm z nejdůležitějších buněk imunitního systému. Dobře míněná pomoc však nemusí být ku prospěchu postiženého.

Makrofágy („velcí požírači“) jsou buňky, které stály u zrodu imunologie koncem 19. století.Ruský lékař a nositel Nobelovy ceny za medicínu (1908) Ilja Mečnikov je považoval za nejdůležitější součást imunitního systému a urputně prosazoval tuto myšlenku proti zastáncům názoru, že důležitější jsou protilátky. Zpočátku se zdálo, že makrofágy jsou hlavním typem fagocytů, buněk pohlcujících infekční mikroorganismy. Dnes víme, že makrofágy jsou buňky mnoha tváří. Jsou evidentně evolučně velmi staré; v mnoha směrech se podobají jednobuněčným amébám. V různých tkáních byly popsány pod různými názvy – v mozku jako mikroglia, v játrech jako Kupfferovy buňky, v kůži jako buňky Langerhansovy, v kostech jako osteoklasty. Část tkáňových makrofágů pochází z monocytů cirkulujících v hojném počtu v krvi.

Asi nejdůležitější funkcí makrofágů je odstraňování (fagocytóza) pozůstatků odumřelých buněk organismu vlastních, zatímco hlavním typem fagocytů požírajících mikroorganismy jsou neutrofilní granulocyty. V makrofázích dokonce poněkud paradoxně nachází optimální životní prostředí řada bakterií – mykobakterie, chlamydie, salmonely, Francisella, Brucella ad. Makrofágy jsou také významnými producenty několika cytokinů, jakýchsi proteinových hormonů imunitního systému.

S určitým zjednodušením lze říci, že existují nejméně dva typy aktivovaných makrofágů. Pod vlivem prozánětlivého cytokinu interferonu γ (IFN-γ) vznikají makrofágy typu M1 (tzv. prozánětlivé, produkující hlavně cytokin interleukin 12 (IL-12)), které efektivně fagocytují a degradují zbytky odumřelých buněk a imunokomplexy v místě poškození tkání a umějí i likvidovat pohlcené mikroorganismy. Krom toho jimi produkovaný IL-12 podporuje další rozvoj zánětlivého procesu, protože stimuluje T-lymfocyty a NK buňky.

Nyní vidíte 42 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...