Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak zabránit infekci virem HIV?

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 274, 2015/5
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 17. díl (PředchozíNásledující)

Počátkem osmdesátých let 20. století vypukla epidemie pohlavně přenosné těžké imunodeficience nazvané AIDS (acquired immunodeficiency syndrome). Virový původce tohoto smrtelného onemocnění byl rychle identifikován jako retrovirus HIV-1, který napadá klíčové buňky imunitního systému – pomocné T-lymfocyty (Th) a různé buňky prezentující antigen (APC). Poměrně záhy byla o tomto jednoduchém viru získána spousta molekulárněbiologických informací, včetně mechanismu toho, jak se na povrch buněk navazuje a dostává se dovnitř. Ukázalo se, že virová částice má na svém povrchu glykoprotein zvaný gp120, kterým se váže současně na dva buněčné receptory – povrchové receptory CD4 a CCR5 (CD4 spolupracuje jako tzv. koreceptor s antigenně specifickým receptorem T-lymfocytů – TCR – při zahajování aktivace těchto klíčových buněk; CCR5 je receptorem pro několik chemokinů, malých proteinů, které pomáhají nasměrovat buňky imunitního systému do správných míst – lymfatických uzlin, místa zánětu apod.).

Zpočátku se zdálo, že tato smrtelná choroba bude zvládnuta během pár let pomocí očkování vhodnou vakcínou. To se ale bohužel až do dneška nepodařilo. Alespoň se ale podařilo vyvinout virostatika, která sice onemocnění nevyléčí, ale zastaví jeho rozvoj tak, že pacient s ním v jakési stabilizované latentní formě může dlouhodobě a bez větších potíží přežívat.

K tomu, aby byla vakcinace proti jakémukoli virovému onemocnění úspěšná, je potřeba, aby při ní vznikaly tzv. neutralizační protilátky – tedy takové, které se navážou na ta kritická místa na povrchu viru, s jejichž pomocí virová částice nasedá na specifické receptorové molekuly na povrchu infikované buňky. Pokud takovéto protilátky v dostatečném množství vznikají, zabrání prvnímu nezbytnému kroku v infekci – nasednutí na buněčný povrch a následný průnik dovnitř buňky. Při vakcinaci vznikají ovšem i protilátky, které se vážou na jiná místa na povrchu viru a tím jej „opsonizují“. Ty však většinou infekci nezabrání (i když mohou přispívat k odstraňování opsonizovaných virových částic fagocytujícími buňkami – granulocyty a makrofágy).

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné