Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Škodí bifteky, krkovičky a kaviár zdraví?

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 208, 2015/4
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 16. díl (PředchozíNásledující)

Mnozí z nás včetně mě zajisté považují za velkou lahůdku pořádný biftek, krkovičku nebo jehněčí kotletky, zvláště pěkně grilované. Z epidemiologických studií ale soustavně vychází, že požívání tohoto „červeného masa“ (na rozdíl od masa kuřecího či rybího) jasně koreluje se zvýšenou incidencí závažných chorob, jako je ateroskleróza, některá nádorová onemocnění, diabetes 2. typu, a s celkovou mortalitou. Nejvýraznější je korelace mezi požíváním červeného masa a výskytem karcinomu tlustého střeva, tedy choroby, která je v české populaci ve srovnání se světem obzvláště častá. Ke vzniku těchto chorob přispívá různou měrou řada příčin, ale na všechny má výrazně negativní vliv stav chronického zánětu.

Za možné příčiny těchto neblahých důsledků pojídání hovězího, vepřového či jiného savčího masa je považován vznik karcinogenních látek při pečení a zvláště grilování masa, poškozování DNA střevních buněk N‑nitroso sloučeninami, přítomnými zejména v uzeninách, nebo vznik volných radikálů katalyzovaný hemovým železem. Tato vysvětlení ale nejsou příliš přesvědčivá – proč by potom stejné následky nemělo i požívání pečeného a grilovaného masa kuřecího a rybího? Krom toho dávky mutagenů vznikajících z masa, které vyvolávají u pokusných zvířat nádory, jsou nesrovnatelně vyšší než ty, které se skutečně nacházejí v našich masných pokrmech. Pozoruhodné je, že u šelem, živících se masem daleko více než my lidé, žádné karcinogenní účinky stravy nepozorujeme.

Se zajímavým vysvětlením nyní přišla americká skupina vedená Ajitem Varki ze San Diega.1) Tito badatelé se již delší dobu zabývali detaily struktury glykoproteinů na površích lidských a jiných savčích buněk.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...