Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Škodí bifteky, krkovičky a kaviár zdraví?

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 208, 2015/4
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 16. díl (PředchozíNásledující)

Mnozí z nás včetně mě zajisté považují za velkou lahůdku pořádný biftek, krkovičku nebo jehněčí kotletky, zvláště pěkně grilované. Z epidemiologických studií ale soustavně vychází, že požívání tohoto „červeného masa“ (na rozdíl od masa kuřecího či rybího) jasně koreluje se zvýšenou incidencí závažných chorob, jako je ateroskleróza, některá nádorová onemocnění, diabetes 2. typu, a s celkovou mortalitou. Nejvýraznější je korelace mezi požíváním červeného masa a výskytem karcinomu tlustého střeva, tedy choroby, která je v české populaci ve srovnání se světem obzvláště častá. Ke vzniku těchto chorob přispívá různou měrou řada příčin, ale na všechny má výrazně negativní vliv stav chronického zánětu.

Za možné příčiny těchto neblahých důsledků pojídání hovězího, vepřového či jiného savčího masa je považován vznik karcinogenních látek při pečení a zvláště grilování masa, poškozování DNA střevních buněk N‑nitroso sloučeninami, přítomnými zejména v uzeninách, nebo vznik volných radikálů katalyzovaný hemovým železem. Tato vysvětlení ale nejsou příliš přesvědčivá – proč by potom stejné následky nemělo i požívání pečeného a grilovaného masa kuřecího a rybího? Krom toho dávky mutagenů vznikajících z masa, které vyvolávají u pokusných zvířat nádory, jsou nesrovnatelně vyšší než ty, které se skutečně nacházejí v našich masných pokrmech. Pozoruhodné je, že u šelem, živících se masem daleko více než my lidé, žádné karcinogenní účinky stravy nepozorujeme.

Se zajímavým vysvětlením nyní přišla americká skupina vedená Ajitem Varki ze San Diega.1) Tito badatelé se již delší dobu zabývali detaily struktury glykoproteinů na površích lidských a jiných savčích buněk.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné