Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Imunoterapeutický Fénix povstává z popela

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 138, 2015/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 15. díl (PředchozíNásledující)

Příběh monoklonální protilátky CD28, pocházející z laboratoře Thomase Hüniga z Würzburgu, je plný zvratů. Mohla by zachraňovat životy, ale při jejím testování dobrovolníci o život málem přišli. Katastrofální průběh klinické zkoušky odhalil dosud netušené vlastnosti lidského imunitního systému. A nyní se opět blýská na časy. Na stránkách Vesmíru se proto k CD28 vracím už počtvrté.

Připomeňme, že CD28 je povrchový „kostimulační“ receptor T-lymfocytů, který je zásadně důležitý pro úspěšné nastartování většiny imunitních reakcí. „Kostimulační“ se mu říká proto, že T-lymfocytům poskytuje nezbytný doplňkový, pomocný signál poté, co jsou primárně stimulovány rozpoznáním antigenu pomocí specifického antigenního receptoru (TCR). Některé monoklonální protilátky rozeznávající receptor CD28 jeho funkci blokují, jiné naopak stimulují. Hünig a jeho kolegové před více než deseti lety vyvinuli monoklonální protilátky, které byly schopny za receptor CD28 „zatahat“ takovým způsobem, že se různé typy T-lymfocytů začnou dělit a diferencovat ve výkonné buňky (pomocné, cytotoxické), podobně jako kdyby dostaly oba dva základní přirozené signály (přes TCR i CD28). Tyto tzv. superagonistické protilátky totiž na povrchu T-lymfocytů vyvolají vznik velkých agregátů receptorů CD28, které neobvykle účinně spouštějí aktivační signalizační děje uvnitř buňky. Při pokusech in vivo na potkanech a myších se dosti překvapivě ukázalo, že tímto způsobem se přednostně stimulují a následně pomnožují regulační T-lymfocyty (Treg), které jsou klíčovými tlumivými regulátory nežádoucích nebo příliš intenzivních imunitních odpovědí (Vesmír 84, 645, 2005/11).

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...