Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Imunoterapeutický Fénix povstává z popela

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 138, 2015/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 15. díl (PředchozíNásledující)

Příběh monoklonální protilátky CD28, pocházející z laboratoře Thomase Hüniga z Würzburgu, je plný zvratů. Mohla by zachraňovat životy, ale při jejím testování dobrovolníci o život málem přišli. Katastrofální průběh klinické zkoušky odhalil dosud netušené vlastnosti lidského imunitního systému. A nyní se opět blýská na časy. Na stránkách Vesmíru se proto k CD28 vracím už počtvrté.

Připomeňme, že CD28 je povrchový „kostimulační“ receptor T-lymfocytů, který je zásadně důležitý pro úspěšné nastartování většiny imunitních reakcí. „Kostimulační“ se mu říká proto, že T-lymfocytům poskytuje nezbytný doplňkový, pomocný signál poté, co jsou primárně stimulovány rozpoznáním antigenu pomocí specifického antigenního receptoru (TCR). Některé monoklonální protilátky rozeznávající receptor CD28 jeho funkci blokují, jiné naopak stimulují. Hünig a jeho kolegové před více než deseti lety vyvinuli monoklonální protilátky, které byly schopny za receptor CD28 „zatahat“ takovým způsobem, že se různé typy T-lymfocytů začnou dělit a diferencovat ve výkonné buňky (pomocné, cytotoxické), podobně jako kdyby dostaly oba dva základní přirozené signály (přes TCR i CD28). Tyto tzv. superagonistické protilátky totiž na povrchu T-lymfocytů vyvolají vznik velkých agregátů receptorů CD28, které neobvykle účinně spouštějí aktivační signalizační děje uvnitř buňky. Při pokusech in vivo na potkanech a myších se dosti překvapivě ukázalo, že tímto způsobem se přednostně stimulují a následně pomnožují regulační T-lymfocyty (Treg), které jsou klíčovými tlumivými regulátory nežádoucích nebo příliš intenzivních imunitních odpovědí (Vesmír 84, 645, 2005/11).

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné