Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Imunoterapeutický Fénix povstává z popela

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 138, 2015/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 15. díl (PředchozíNásledující)

Příběh monoklonální protilátky CD28, pocházející z laboratoře Thomase Hüniga z Würzburgu, je plný zvratů. Mohla by zachraňovat životy, ale při jejím testování dobrovolníci o život málem přišli. Katastrofální průběh klinické zkoušky odhalil dosud netušené vlastnosti lidského imunitního systému. A nyní se opět blýská na časy. Na stránkách Vesmíru se proto k CD28 vracím už počtvrté.

Připomeňme, že CD28 je povrchový „kostimulační“ receptor T-lymfocytů, který je zásadně důležitý pro úspěšné nastartování většiny imunitních reakcí. „Kostimulační“ se mu říká proto, že T-lymfocytům poskytuje nezbytný doplňkový, pomocný signál poté, co jsou primárně stimulovány rozpoznáním antigenu pomocí specifického antigenního receptoru (TCR). Některé monoklonální protilátky rozeznávající receptor CD28 jeho funkci blokují, jiné naopak stimulují. Hünig a jeho kolegové před více než deseti lety vyvinuli monoklonální protilátky, které byly schopny za receptor CD28 „zatahat“ takovým způsobem, že se různé typy T-lymfocytů začnou dělit a diferencovat ve výkonné buňky (pomocné, cytotoxické), podobně jako kdyby dostaly oba dva základní přirozené signály (přes TCR i CD28). Tyto tzv. superagonistické protilátky totiž na povrchu T-lymfocytů vyvolají vznik velkých agregátů receptorů CD28, které neobvykle účinně spouštějí aktivační signalizační děje uvnitř buňky. Při pokusech in vivo na potkanech a myších se dosti překvapivě ukázalo, že tímto způsobem se přednostně stimulují a následně pomnožují regulační T-lymfocyty (Treg), které jsou klíčovými tlumivými regulátory nežádoucích nebo příliš intenzivních imunitních odpovědí (Vesmír 84, 645, 2005/11).

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné