Darwin mikroskopik

Zatímco většina veřejnosti si Charlese Darwina připomíná pouze jako svraštělého starce, který už po kapsách hledá drobné pro Charona, my biologové dobře víme, že k osobnosti nejvýznamnějšího pozorovatele přírody od dob Aristotela patří i jiné atributy než jen francouzská berle a návleky na papuče (které si Darwin k stáru velmi oblíbil, neboť jako každý starý člověk trpěl nedokrvováním končetin). Mezi vhodnější ikonografické symboly tohoto apoštola biologie tak patří třeba geologické kladívko nebo puška (lovit dokázal oběma), kompas a dalekohled, ale světe, div se – také mikroskop. Navzdory představám romantických historiků vědy se totiž Darwin, cestovatel a přírodovědec amatér, výdobytkům vědecko-technické revoluce nebránil. Naopak. Zkušenosti s mikroskopováním začal sbírat již v chlapeckých letech a za jeho prvním velkým vědeckým objevem stojí experimenty právě s tímto nástrojem.

Rok 1826 zastihl sedmnáctiletého Charlese na univerzitě v Edinburghu, kde se pod vedením zatvrzelého lamarckisty Roberta Granta začal poprvé vážněji zabývat studiem mořských bezobratlých. Takové studium obvykle spočívalo v dlouhých procházkách po pobřeží, prohrabování se v odlivových loužích a nadšeném sběru drobné žoužele, která pak končila pod pitevním nožem. Darwin, jehož hlavním mottem byla odjakživa důkladnost, se dokonce spřátelil s místními rybáři, které občas doprovázel na lovu. Exemplářů k pitvání měl proto vždycky habaděj, jak však sám později vzpomínal, jeho chabé anatomické znalosti, nedostatek uměleckého talentu a nevalný mikroskop mu neumožnily dosáhnout významnějších úspěchů.