Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Objev neznámé královny Chentkaus III.

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 276, 2015/5

Abúsírská pyramidová nekropole vydala další dlouho střežené tajemství. Hrobka, již nalezli čeští egyptologové, patřila doposud neznámé královně Chentkaus III.

V Abusíru (obr. 2) pracují archeologové z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK již 55 let. A loni se znovu potvrdilo, že jde o jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě. Členové archeologické expedice v průběhu podzimu pokračovali v komplexním výzkumu jižní části královského pyramidového pohřebiště.

Na jih od zádušního chrámu panovníka Raneferefa se nachází řada čtyř mastab (obr. 1), které patřily členům společenské elity poloviny 5. dynastie (přibližně 2450 př. Kr.). Expedice navázala na výzkum hrobky „královského syna“ Nachtsarea (1994) a odhalení hrobky „knížete“ Kakaibaefa (2013) a prozkoumala hrobku označovanou jako AC 30. Cílem bylo zjistit jméno majitele hrobky a jeho sociální postavení. A to se podařilo. Hrobka patří doposud neznámé královně Chentkaus III.1)

Archeologický výzkum hrobu AC 30

Před započetím archeologických prací se hrobka AC 30 jevila jako podlouhlý severojižně orientovaný a přibližně 18 × 23 metrů velký pahorek, který vystupoval až o 1,5 metru nad povrch terénu. Tvar pahorku zároveň ukazoval, že půjde o hrobku typu mastaba s mírně skloněnými vnějšími stěnami, obdélníkovitého půdorysu, orientovanou podél své severojižní osy.

Pahorek pokrývala souvrství vápencových sutin a keramických střepů, což signalizovalo, že hrobka byla rozsáhle poničena těžbou stavebního kamene a také vykradena (jako i ostatní stavby v této části abúsírské nekropole). To se také během výzkumu potvrdilo.

Těžba porušila statiku zdiva, proto bylo nutné zdivo sanovat a i pak pracovat s co největší opatrností (obr. 3). Co nás po odkrytí hrobky čekalo?

Hrobka byla 16,2 × 10,8 metru velká (zdivo se dochovalo do výšky 3,5 metru, původně dosahovalo přibližně pěti metrů) a stavbou velice podobná ostatním hrobkám na Nachtsareově pohřebišti. Jedná se skutečně o hrobku typu mastaba. V nástavbě se nacházela obětní kaple, v podzemní části vertikální šachta, která umožňovala přístup do pohřební komory. Zdivo jádra bylo postaveno z nevelkých, pravidelně opracovaných kvádrů šedého a žlutého místního vápence, spojených hlinitou a vápennou maltou. Obložení (vnější plášť) bylo – stejně jako u Kakaibaefovy hrobky – postaveno z neobvykle velkých bloků bílého vápence. Bloky nebyly vyhlazené, což znamená, že obložení mastaby nebylo dokončeno (obr. 4).

V západní stěně kaple se nacházely dvoje nepravé dveře. Zloději kamene zdivo kaple zničili natolik, že se do dnešní doby dochovala jen spodní část severních nepravých dveří, chybí i jakákoli výzdoba nebo texty, které by nás informovaly o majiteli hrobky. Existenci jižních nepravých dveří dokládají stavební linie, jejichž pomocí si dělníci, kteří hrobku stavěli, vyznačili jejich přesnou polohu a velikost. V blízkosti kaple jsme nalezli fragment křemencové sochy, nicméně žádné stopy po existenci serdábu (zvláštní místnosti, do níž se ukládaly sochy zobrazující majitele hrobky) jsme již nenašli.

Do podzemí se ze střešní terasy hrobky vstupovalo pohřební šachtou 5,45 metru hlubokou. Její boční stěny se dochovaly ve vcelku dobrém stavu, jen jižní stěna byla částečně zničena při zmíněné těžbě kamene. Na dně šachty jsme objevili doklady rituálů prováděných během pohřbu: části těla obětovaného telete, uhlíky, keramika a další předměty.

Ve stejné úrovni se v jižní stěně šachty otevírá vstup do úzkého průchodu, který spojoval šachtu s pohřební komorou. Ta představovala východozápadně orientovaný prostor, jenž měl, jak to bylo v nekrálovských hrobkách obvyklé, plochý strop. Ataky zlodějů kamene přežila jen jeho nejzápadnější část, kterou tvoří velký blok bílého vápence. Je mimořádně masivní, což nepřímo dokládá, že hrobka byla postavena pro člena tehdejší společenské elity (v tomto případě, jak se dále ukáže, královské rodiny). Sarkofág z bílého vápence, který původně stál v západní polovině komory, byl zcela zničen zloději kamene, po jejich „zásahu“ ze sarkofágu zbyla jen vrstva rakši, tj. vápence rozbitého na prach.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Jaromír Krejčí

Doc. Mgr. Jaromír Krejčí, Ph.D., (*1971) vystudoval egyptologii a archeologii na FF UK. V Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se dlouhodobě specializuje na řešení otázek egyptské archeologie a dějin 3. a 2. tisíciletí př. Kr., obecně se zabývá i vývojem egyptské architektury. Na české archeologické koncesi v Abúsíru koordinuje od roku 1994 výzkum v oblasti královské pyramidové nekropole.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné