Anabáze Jihočeské univerzity v papuánském pralese: ekologie, studenti, domorodci a ochrana přírody

Kde se vzala neuvěřitelná rozmanitost tropického pralesa, patří ke klíčovým otázkám světové, tedy i české, ekologie. Společný výzkum Jihočeské univerzity (JU) a Biologického centra AV ČR na Papui-Nové Guineji (PNG) je dnes největším českým projektem tropické ekologie. Českobudějovické zaměření na Novou Guineu, 14 000 km jihovýchodně od středu města, má svoji logiku. Ostrov pokrývá třetí největší tropický prales planety a otevírá výzkumné možnosti patřící jinde v tropech již minulosti.

Zvláštnosti PNG, spojující parlamentní demokracii s kmenovou společností, formují i náš výzkum. Do lesů je možné vstoupit jen s domorodými obyvateli, což vedlo k angažmá místních paraekologů ve výzkumu. Ti sice nejsou školeni v popperiánské falzifikaci hypotéz, zato jsou v pralese doma, a to doslova. V kombinaci s doktorandy JU a magisterskými studenty z místních univerzit vznikl odborně i společensky pestrý tým, umožňující nasadit do pralesa mimořádnou pracovní sílu a troufnout si tak i na výzkumná témata pro jiné nedostupná.

Novoguinejský kampus JU a AV ČR tvoří tři budovy na palmami lemovaném a malárií zamořeném pobřeží Bismarckova moře, jakož i terénní stanice Wanang, postavená na pralesní mýtině z 15 tun materiálu dopraveného vrtulníkem. Studenti JU si mohou stanici užít při pravidelném Mezinárodním kursu tropické ekologie. Zaměstnává paraekology a tím také přesvědčila domorodce, aby vyhlásili okolních 100 km² lesa za chráněnou oblast, místo aby ho těžili na dřevo.

Ve Wanangu leží i náš nejsložitější nástroj výzkumu: 1 × 0,5 km pralesa kde je každá z 288 204 rostlin se stonkem silnějším než 1 cm změřena, opatřena cedulkou s číslem a její růst a osud sledován každých pět let. Analýzou růstu rostlin, jejich vzájemného boje o živiny a světlo i dopadů přirozených nepřátel snad pochopíme, jak může v jednom lese koexistovat pět set druhů dřevin, mnohem více, než v celé Evropě.

Náš entomologický výzkum zmapoval i neuvěřitelnou složitost vztahů mezi rostlinami a hmyzem. Na 200 druzích stromů zde žije 9600 druhů býložravého hmyzu, angažovaného v 50 tisících individuálních vztazích mezi jedním druhem rostliny a herbivora. Fungování takto složitých potravních sítí lze zkoumat jen experimentálně. Naše pokusy například vyloučí mravence, ptáky či netopýry (jakožto přirozené nepřátele býložravého hmyzu) z vegetace a sledují následky této manipulace.

Dává český výzkum na vzdálené Nové Guineji smysl? Kromě zajímavých odborných výsledků (např. Nature 416, 841, 2002; Nature 448, 692, 2007; Science 313, 1115, 2006) poskytuje studentům možnost pohlížet na biologickou i civilizační realitu ČR z patřičného odstupu. Naše novoguinejská stanice, umístěná v jedné z biologicky nejbohatších, ale také nejméně prozkoumaných, oblastí „na konci světa“, se stává i mezinárodně významným centrem pro výzkum, ochranu přírody a biologické vzdělávání.