Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Liší se mužské a ženské srdce?

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 158, 2015/3

Ženy ve srovnání s muži více ohrožují deprese, osteoporóza, astma, kuřácký karcinom plic a autoimunitní choroby. Naproti tomu u infekčních chorob pohlavní rozdíly zřejmé nejsou. A jak je to s chorobami srdce a cév?

Motto: Muž a žena jsou dokonalé lidské bytosti, které se však v mnoha ohledech významně liší. A proč právě srdce by mělo být stejné…? (obr. 1)

Počet klinických i experimentálních prací, které se zabývají pohlavními rozdíly kardiovaskulárního systému, v posledních letech významně stoupá; podle údajů Web of Science bylo přitom ještě v roce 1989 jejich množství zanedbatelné (obr. 2). Co je příčinou rostoucího zájmu? Zřejmě především dvě skutečnosti:

  • přibývá důkazů o odlišném chování mužského a ženského srdce za fyziologických a patologických podmínek;
  • objevily se rozporuplné zprávy o prospěšnosti či škodlivosti hormonální substituční terapie.

Muži ohroženější

Choroby srdce a cév patří mezi onemocnění, kde se pohlavní rozdíly významně uplatňují. Muži jsou obecně vystaveni většímu riziku: nejedná se přitom jen o ischemickou chorobu srdeční, ale i o další poruchy kardiovaskulárního systému, jako je například vysoký krevní tlak, poruchy rytmu či srdeční selhání. Po menopauze však incidence kardiovaskulárních chorob stoupá i u žen a rozdíly se vyrovnávají. Toto zjištění svádělo k jednoznačnému vysvětlení, že za všechno mohou estrogeny; to vedlo k vysoké popularitě tzv. hormonální substituční terapie. Avšak výsledky rozsáhlých klinických studií ukázaly, že podávání estrogenů ženám po menopauze nejenže výskyt kardiovaskulárních onemocnění nesnížilo, ale incidence ischemické choroby srdeční dokonce stoupala; mýtus byl tedy značně zpochybněn.

Studie na samcích nestačí

Do objasnění příčin pohlavních rozdílů by mohly rozhodujícím způsobem promluvit experimentální studie. Bohužel situaci značně komplikuje přístup experimentálních kardiologů; převážná většina prací, které se dosud studiem mechanismů vzniku kardiovaskulárních chorob zabývaly, byla totiž prováděna pouze na samcích laboratorních hlodavců.

U samců totiž neovlivňuje patogenetické mechanismy kolísání hormonální aktivity; dalším, často opakovaným argumentem je obtížné srovnávání stejně starých a stejně vážících jedinců; samice, odpovídající věkem samcům, jsou vždy lehčí. Zdá se však, že se situace začíná pomalu měnit: v posledních letech stoupá počet experimentálních prací, které srovnávají samce i samice a příčiny rozdílů analyzují.

Pokusme se nyní krátce shrnout alespoň některé základní dostupné informace o pohlavních rozdílech kardiovaskulárního systému za fyziologických a patologických podmínek.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Bohuslav Ošťádal

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc., (*1940) vystudoval Fakultu dětského lékařství UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR se zabývá experimentální vývojovou kardiologií. Je odpovědným řešitelem Centra výzkumu chorob srdce a cév a čestným členem International Society for Heart Research, International Academy of Cardiovascular Sciences a dalších kardiologických organizací.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...