Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nová čeleď korálů

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 36, 2015/1

Éra popisování nových živočišných kmenů (Vesmír 75, 156, 1996/3; 80, 437, 2001/8 a 84, 344, 2005/6) minula, a tak se zoologové zase potěší i pouhou novou živočišnou čeledí, i kdyby byla popsána jen na základě molekulárně genetických analýz, aniž bychom opravdu našli dosud nevídané zvíře. Takovým způsobem vznikla nová čeleď osmičetných korálů.

Navenek vypadají mnozí osmičetní koráli podobně: 1–2 cm velcí polypi mají osm peříčkovitých ramen a osm přepážek v láčce; kolonie si tvoří měkkou nebo tvrdou společnou větevnatou kostru – jakou, to vlastně při zběžném pohledu ani nepoznáme. Trochu odlišní a poznatelní jsou pérovníci s pravidelnou kolonií, jemně větevnaté rohovitky a ploché modré pláty jednodruhového řádu Helioporacea.

Moc tedy nepřekvapí, když se obecně beztvaré měkké kolonie laločnic a laločníků ukážou být vzájemně nepříbuznými. A tak se některé dříve i některé nedávno popsané druhy (Alcyonium rotiferum, Alcyonium valdiviae, Eleutherobia aureaEleutherobia grayi) oddělily na základě sekvencí několika málo jaderných a mitochondriálních genů do skupiny velmi vzdálené od ostatních laločníků (Alcyonacea). Dostaly rodové jméno Parasphaerasclera a kvůli své osamělé fylogenetické pozici hned i vlastní čeleď.

Jak to tak u taxonů popsaných nově na základě molekulárních dat bývá, hned se najdou docela pěkné morfologické znaky, které novou skupinu charakterizují a které jsme vlastně měli celou dobu před očima. Pakulotvrdkovití jsou koráli s měkkou prstovitě laločnatou kostrou, s monomorfními polypy, bez stálého vyvýšeného pohárku (calyx). Tvrdá tělíska v gelovité hmotě kolonie jsou hrbolatě kulovitá (odtud jméno) a krátce paprsčitá, trvale zbarvená. V polypech tvrdá tělíska chybějí. Tito koráli nemají symbiotické zooxantely. Podle této kombinace znaků byly do nové čeledi zařazeny i další druhy rodů AlcyoniumEleutherobia, které nebyly analyzovány molekulárně. Všechny druhy jsou známy z Jižní Afriky a z Palau.

Samozřejmě nezůstane u této jedné taxonomické změny. Celá čeleď laločnicovitých (Alcyoniidae) se rozpadla po celé podtřídě osmičetných korálů, stejně jako takzvaní stoloni. Heliporidae se drží poblíž pérovníků a dohromady poblíž pravých tvrdých korálů, vedle nich je pár skupin stolonů, pak nově oddělené pakulotvrdky a teprve potom se objeví změť laločnic, stolonů, varhanitek a rohovitek. Úplně na bázi osmičetných je rod Cornularia a tak také mohl vypadat společný předek. Nebo se ukáže, že tento pohled, založený na dnes už zastaralé analýze jen několika málo genů, je špatně a tisícigenové fylogeneze nám vrátí starý systém? (Zookeys 346, 59–83, 2013)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...