Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Cycliophora, nový živočišný kmen

Pozoruhodný nález v Evropě
 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 156, 1996/3

Každoročně popisují zoologové tisíce nových druhů živočichů a zároveň je zařazují do příslušných rodů, čeledí, řádů a dalších níže či výše stojících kategorií. Čas od času se najde živočich tak pozoruhodný a neobvyklý, že je pro něj nutné vytvořit nový rod, čeleď, nebo dokonce i vyšší taxonomickou kategorii. Takový nález, pro nějž by bylo nutné ustanovit nový kmen, vlastně nejvyšší možnou taxonomickou „přihrádku“, je neobyčejně vzácný.

A nejen vzácný. Zaslouží si možná ještě více pozornosti, než je mu věnováno. S novým kmenem organizmů se nám otvírá nový svět, nová možnost existence, nový stavební plán živého tvora. Kmen (phylum) není jen nejvyšším pomyslným „šuplíkem“, do něhož ukládáme obrovské spousty druhů, ale svým způsobem i návodem na způsob přežití, návodem, který se v mnoha větších či menších modifikacích realizuje (nebo realizoval) v konkrétních druzích.

V současné době známe asi 35 rozličných návodů na „výstavbu“ živočicha. Nelze to říci přesněji. Systém živočichů je pouhou lidskou konstrukcí, která sice do jisté míry může odrážet fylogenetické vztahy jednotlivých organizmů, ale je a vždy zůstane více nebo méně umělým výtvorem. Unikátní fyziologické, biochemické či jiné řešení určitého životního problému může být navíc stejně dobře vázáno jen na určitý jediný druh. Vyšší taxony (nemusí to být vždy zrovna kmen) však obvykle představují celý soubor takovýchto „vynálezů“ a objev tvora takto odlišného od všech dosud známých živočichů může pro nás znamenat skok v poznání. 1)

Nový kmen Cycliophora ustavili pánové P. Funch a R. M. Kristensen na základě svého nálezu v průlivu Kattegat (mezi Dánskem a Švédskem - tedy kupodivu ve „staré dobré Evropě“). V ústní dutině humrů druhu Nephrops norvegicus objevili přisedlé symbiotické organizmy nedosahující velikosti ani jednoho milimetru. Nazvali je Symbion pandora.

Svým vzhledem poněkud připomínají některé vířníky (Rotatoria či Rotifera), ale také trochu mechovce (Bryozoa). Vakovité tělo je přisedlé na hostiteli. Přední část těla je opatřena trychtýřovitými a zatažitelnými ústy s věncem brv, které slouží k přihánění potravy. Trávicí trubice je zahnutá a končí řitním otvorem nedaleko úst (obrázekobrázek). Pro přesnost je nutné říci, že takto vypadá přisedlé potravní stadium. Trpasličí samec žije přichycen na potravním stadiu podobně, jako např. bývá přichycen samec na samici u některých hlubinných ryb.

Není to poprvé, co R. M. Kristensen popsal nový kmen. V 80. letech nalezl a popsal mikroskopické organizmy známé dnes jako Loricifera. Někteří badatelé sa však dnes domnívají, že loricifera jsou pouhými neotenickými formami příbuzného kmene sumýšovců (Priapulida). V případě kmene Cycliophora však již bude zpochybnění nového taxonu obtížnější. Jejich příbuznost s dalšími živočichy je velmi nejasná. Zdá se však, že je bude možné nejspíše zahrnout do skupiny asi sedmi kmenů, z nichž jsou pravděpodobně nejznámější Nematoda (hlísti). Funch a Kristensen uvádějí největší podobnost s vířníky, ale zárověň upozorňují na značnou nejasnost a kontroverznost podobných „rychlých“ závěrů.

Jak dlouho mohou žít Cycliophora na Zemi, pochopitelně netušíme, zajímavé však je, že zřejmě již byla nalezena ve fosilním záznamu. Na fosilních členovcích rodu Hesslandola ze svrchního kambria byly pozorovány zvláštní přichycené útvary, které by pravděpodobně mohly být fosilními příbuznými nedávno objeveného druhu Symbion pandora.

Nový nález zároveň nabízí zamyšlení, kolik neznámých kmenů, či lépe kolik neznámých životních plánů a strategií asi ještě zůstává přehlédnuto.

(Nature 378, 661 a 711, 1995)

Poznámky

1) Prosím zejména taxonomy, aby mne tu nechytli za slovo. Nechci zde taxonomické kategorie povyšovat na cosi objektivně existujícího ani jim přiřazovat nějaké vlastnosti, které nemají. Chci jen zdůraznit, že objev tvora, který je výrazně odlišný od všeho, co bylo zatím známo, s sebou přináší i mnoho potenciálních nových jevů (a objevů) na nižších úrovních (morfologických, tkáňových, biochemických, molekulárně biologických atd. atd.)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...