Živočišný kmen Cycliophora v Čechách
Vířníkovci (Cycliophora) jsou mikroskopičtí mořští živočichové (Metazoa) s velmi složitým životním cyklem. 1) Převládající potravní stadium je soudečkovitého tvaru a připomíná buď mechovnatce (Entoprocta), nebo přisedlého vířníka (Rotifera), skládá se z trupu, ústní nálevky a přísavného disku (viz obrázek 1, obrázek 3, obrázek 4). Oproti vířníkům jim však chybí žvýkací mastax a vnitřní vyztužení pokožky. Povrch těla kryje buněčná pokožka (nikoli syncytium) a pravá kutikula. Fylogenetické postavení kmene (viz Vesmír 80, 450, 2001/8) vyvolalo velký zájem a dosud není uspokojivě vyřešeno. Původně byli tito živočichové řazeni do blízkosti mechovnatců, molekulární data ukazují i na možnou blízkost k vířníkům či k oknozubkám (Micrognathozoa).
Dánští zoologové P. Funch a R. M. Kristensen popsali kmen teprve v roce 1995 zároveň s popisem jediného druhu Symbion pandora. Tito drobní živočichové byli sice pozorováni už v šedesátých letech 20. století na humrovi uloveném v průlivu Kattegat u Dánska a později v Itálii u Neapole, ale význam nálezu nebyl tehdy rozpoznán. Od popisu taxonu byli pozorováni v Dánsku, Norsku, Švédsku a u Faerských ostrovů. Dále jsou nejasně zmiňováni ze Severní Ameriky a odněkud ze Středozemí; bez vysvětlení jsou zařazeni do kompletního seznamu Fauna Iberica a do přehledu brazilské fauny.
Ve všech těchto případech byl hostitelem humr norský (Nephrops norvegicus). Na hostiteli je najdete přichycené na chlupech (sétách) čelistí a příústních nožek. Podobný – zatím nepopsaný – druh udávají Dánové i z humra evropského (Homarus gammarus) a humra amerického (Homarus americanus) a spekuluje se také o nálezu z mořských klanonožců (Copepoda).
Biologická fakulta Jihočeské univerzity již léta pořádá pravidelně kurz zoologie mořských bezobratlých u chorvatského pobřeží Jadranu (na ostrově Veruda v Istriji) a z těchto výprav pochází velká část fakultních sbírek živočichů pro praktika i jako materiál pro vědecké práce (např. fylogenetické postavení kmene Myzostomida, studie o kmeni Myxosporea z parejnoka, o parazitických plžích z ostnokožců nebo o kmeni Mesozoa ze sépií). Najít vířníkovce se ale zatím nikomu na tomto kurzu nepodařilo. Hledat je totiž nikoho ani nenapadlo. Až v roce 2003.
Před půlnocí posledního srpna vylovil kolega biolog a potápěč Oleg Ditrich s prolitím vlastní krve pěkného samce humra evropského.
Po půlnoci prvního září (v den stávky učitelů základních škol), když se uvolnily stereomikroskopy od pitvání ryb a hledání jejich parazitů, jsme nalezli na humřích čelistech vířníkovce (obrázek 2, obrázek 5). Celkem jich na všech končetinách kolem úst bylo asi 600, nejhustěji na kusadlových makadlech. Malé procento jedinců mělo i přichycenou Prométheovu larvu se samečky. 2) Tito živočichové připomínali přesně ten jediný popsaný druh, ale v terénních podmínkách se toho nedalo moc vykoukat ani nafotit a těšili jsme se, že budeme mít nový druh ze Středozemí.
Dalšího humra už jsme nechytili. Prohlédli jsme později ústní nožky několika dalších druhů velkých korýšů (krabů, polokrabů, langust), kteří se vyskytují na stejných místech, žádný z nich však symbiony nenesl. Vířníkovce jsme nenalezli ani na příústních nožkách humrů norských z Jadranu či z Atlantiku. Symbioni z humra přežívali asi den na humrovi samém i na odstřihnutých chlupech v trošce slané vody a filtrovali svými nálevkami i pod mikroskopickým sklíčkem. 3)
Nyní jsou fixovaní symbioni v Českých Budějovicích podrobováni intenzivnímu zkoumání, zjišťují se sekvence DNA, využívá se elektronová miroskopie apod. Spíše to ale vypadá, že jde o úplně stejný druh jako ten ze severní Evropy. I tak je to pro nás velice pozoruhodný objev. Mimo Dánsko se symbion asi nikde moc nezkoumá a o jeho přítomnosti v Čechách nejspíš dosud nikdo nevěděl. On tu však byl. Na humrech ulovených na téže chorvatské lokalitě před několika lety jsme symbiony našli dodatečně. Asi nejsme jediné zoologické pracoviště, které má symbiony ve sbírkách. Možná jsme ale jediné pracoviště, které už ví, že je má. Zkuste se podívat svým humrům ve fixáži na zoubek (resp. čelist jako na obrázek 5) a dejte nám vědět nejen pokud tam jsou, ale i pokud tam určitě nejsou. Jen upozorňuji, že spolu se symbiony bývají na chlupech čelistí i jiné organizmy – na našem humrovi byli zároveň nějací nálevníci podobní našemu rodu Vorticella. Nebo si kupte humra na trhu (ne vařeného v restauraci), až budete na dovolené někde u moře. Dobré je mít s sebou lahvičku s čistým alkoholem na vzorek čelisti.
Poznámky
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [175,26 kB]