Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Čeští geologové na Špicberkách

Geologické výzkumy Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR v Arktidě
 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 35, 2015/1
komerční prezentace

Oddělení inženýrské geologie ÚSMH AV ČR, v. v. i., se systematicky věnuje výzkumu různých geodynamických jevů, jako jsou sesuvy, skalní řícení apod. Vzhledem k propracované, dlouhodobě rozvíjené metodice sledování velmi pomalých a velmi malých pohybů, založené na využití 3D techniky, jsou provozována i dlouhodobá měření (mikro)pohybů na zlomech. Tyto pohyby jsou spojené se současnými procesy v zemském plášti a zemské kůře a jejich projevem jsou též seismické a vulkanické jevy, které někdy mohou nabýt až katastrofických rozměrů. Za využití patentovaného unikátního přístroje TM-71, vyvinutého na tomto pracovišti a umožňujícího měřit prostorový pohyb na sledované poruše s přesností v setinách mm, byla zahájena systematická měření na vybraných zlomech v ČR, Evropě a dalších kontinentech. Postupně tak za poslední desetiletí byla vytvořena síť měření, která má v současnosti již globální charakter (viz www.tecnet. cz) a je svým rozsahem i způsobem měření (3D monitoring) výjimečná. Tato síť je spravována a provozována ÚSMH AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s řadou zahraničních partnerů. V posledních letech byla publikována řada výsledků, které přinášejí zcela nové a unikátní informace o charakteru a dynamice posunů na zlomových strukturách. Postupně se ukazuje, že tento typ monitoringu přináší i poznatky, které by v budoucnu mohly významně posunout problematiku např. předpovědí velkých zemětřesení (viz předpověď zemětřesení v Hornorýnském příkopu v jihozápadním Německu publikovaná pracovníky ÚSMH AV ČR, v. v. i.: Stemberk et al.: Zemětřesení v Porýní, Vesmír 86, 184, 2007/3, a následné vyhodnocení předpovědi: Košťák et al.: Zemětřesení s geotermální příchutí, Vesmír 87, 790, 2008/11).

V roce 2008, ve spolupráci s kolegy z Wroclawské univerzity a Geofyzikálního ústavu Polské akademie věd, započalo pozorování v Arktidě. Konkrétně na souostroví Svalbard, kde se v jižní části ostrova Špicberky nachází Polská polární stanice Hornsund. V důsledku ústupu zalednění v jihozápadní části souostroví zde dochází k obnažování geologických struktur, a proto se oblast jevila jako výhodná pro zahájení monitoringu na nově odkrytých zlomech. A to i z důvodu bezprostřední blízkosti okraje Euroasijské kontinentální desky.

V roce 2009 byla vypravena první expedice ÚSMH AV ČR, v. v. i., jejímž cílem bylo pokusit se nalézt vhodné struktury a případně provést instalaci přístrojů TM-71. Výsledkem této expedice bylo zahájení pravidelného monitoringu posunů celkem na 3 zlomech v okolí polární stanice Hornsund. Během dalších výprav, které se od té doby organizují každým rokem, byla v roce 2012 vytvořena kolem Hornsundské zátoky síť bodů pro měření pohybů zemského povrchu pomocí GNSS (GPS). Tím byla vytvořena unikátní síť systematického měření pohybů zemského povrchu ve dvou úrovních – regionální pohyby sledované body GPS a lokální pohyby sledované na konkrétních zlomech. Spolu s tím se v tomto území dále rozvíjely další výzkumné aktivity spojené se současnými reliéfotvornými procesy, jako je zejména výzkum velkých skalních řícení vzniklých během ústupu zalednění.

Literatura

Stemberk et al.: Zemětřesení v Porýní, Vesmír 86, 184, 2007/3.

Košťák et al.: Zemětřesení s geotermální příchutí, Vesmír 87, 790–791, 2008/11.

Košťák B.: Živé zlomy, Vesmír 88, 322, 2009/5.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Josef Stemberk

Jan Blahůt

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné