Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Akademické svobody ve světle lesního požáru

 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 529, 2014/9

Na čtvrtletní stipendijní stáž zavítal na Fakultu lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity americký vědec Dan Donato. Kdo to je? První autor článku v časopise Science, držitel prestižního Fulbrightova stipendia, morální autorita, ale především inspirace pro všechny, kteří nevěří, že zmůžou něco sami proti většině. Pojďme si o jeho příběhu povědět více…

Psal se rok 2002, když došlo v Oregonu v USA v oblasti s převahou pralesovitých jehličnatých porostů k požáru na více než 2000 km2 (tedy více, než je rozloha NP a CHKO Šumava dohromady). Záhy byl předložen ambiciózní plán asanační těžby slibující snížení rizika dalších požárů díky redukci hořlavé biomasy a pěstební intervenci jako jediné cesty dostatečné obnovy porostů po požáru. Alternativní názor argumentuje logikou neblahých změn v dlouhodobém vývoji lesa a zásahů do divočiny v důsledku provedených asanačních těžeb a následné výsadby. Ani jedna strana však neměla své mínění podložené vědeckou studií. A tu se na scéně objevil magisterský student Dan Donato se svými kolegy.

Design jejich výzkumu byl relativně prostý, což je jen ku prospěchu přesvědčivosti výsledků. Srovnal přirozenou obnovu a zásobu ležící hořlavé biomasy na těžených plochách s těmi, které byly ponechány přirozenému vývoji. Na plochách ponechaných samovolnému vývoji dosahovala přirozená obnova 767 semenáčků na hektar, což dokonce převyšuje regionální standard pěstovaných porostů. Na asanovaných a vytěžených plochách nebyla obnova v důsledku disturbancí půdy ani třetinová. Výsledky druhé části studie znevážily i argumenty týkající se redukce ležící hořlavé biomasy, když na těžených a asanovaných plochách zbylo asi čtyřikrát více ležící biomasy než na plochách neasanovaných. Natolik dramatický rozdíl je zapříčiněn především pomalým a postupným rozpadem ohořelých stromů na neasanovaných plochách oproti asanovaným plochám, kde je všechen neprodejný materiál (větve atp.) ponechán na zemi, čímž zvyšuje rizika požáru.

Málokoho zřejmě překvapí, že závěry studie považují asanační těžbu po požáru z výše uvedených důvodů za kontraproduktivní jak z hlediska snížení rizika dalšího požáru, tak z pohledu obnovy. Stranou tak můžeme dokonce nechat veřejný zájem ochrany přírody, k jejímuž ocenění většinová společnost prozatím nevyspěla.

Celý případ má však neméně zajímavé politické konsekvence. V době, kdy už měl za sebou článek recenzní řízení a byl schválen k publikaci, požadovala Lesní správa USA a skupina profesorů (včetně šesti z Donatovy domovské Oregonské státní univerzity) buď pozdržení článku do doby, než budou původní autoři moci reagovat na připomínky této skupiny, anebo vysvětlující komentář jako sloupek vedle původního článku. Tyto snahy o zásah do akademických svobod a standardního průběhu recenzního řízení, hraničící s cenzurou, byly dokonce podpořeny kongresmanem Spojených států, avšak šéfredaktor časopisu Science zůstal neústupný a článek byl v lednu 2006 publikován. Teprve v srpnovém čísle se objevila běžná výměna názorů mezi oběma skupinami, kde Donato a jeho kolegové obhajovali správnost použitých metod a statistického vyhodnocení. To už je však klasický pořádek, podle něhož se ve světě vědy postupuje, z čehož v konečném důsledku profituje celá společnost a ne jen určité zájmové skupiny.

Stranou ponechme jednotlivé vyhrocené události, které celou kauzu lemovaly a činily z ní třaskavé politické téma daleko přesahující půdu nejen Oregonské státní univerzity, ale i celého lesnického sektoru. Čech nebo Slovák si je umí domyslet, jelikož v obou našich zemích zažíváme příběhy s velice podobnými náměty. Donato a jeho kolegové čelili velkému nátlaku jak v osobním, tak v pracovním životě, a přesto si dokázali stát za svou pravdou a nespálit si prsty.

Zajímavé na celém příběhu je i to, že po získání doktorského titulu a postdoktorandských stážích získal Dan Donato zaměstnání jako vedoucí výzkumný pracovník právě u státní správy Oregonských státních lesů.

 

Literatura

Donato D. C., et al.: Post-Wildfire Logging Hinders Regeneration and Increases Fire Risk. Science 311, 352, 2006.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné