Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Pomáhá ochrana ptákům i ve východní Evropě?

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 392, 2014/7

Ochrana přírody je vždy tak trochu běh proti proudu. Má bránit to, co v danou chvíli mizí, a zajistit tomu přežití, nejlépe navěky. Ono mizení mívá ovšem velmi pádné příčiny, většinou silné ekonomické tlaky hýbající celou lidskou společností, jimž se dosti těžko vzdoruje. Proto nebývá časté, když se díky ochraně podaří vylepšit něco opravdu podstatného a ve velkém prostorovém měřítku. Většina úspěchů stojí buď enormní peníze a úsilí, a je proto limitována pouze na několik druhů (typu pandy velké) či malá území (národní parky), popřípadě se úspěch dostaví jaksi mimochodem coby důsledek úplně jiné lidské činnosti (např. zachování ohrožených druhů ve vojenských výcvikových prostorech nebo odkalištích elektráren).

Když se tedy v roce 2007 objevil v časopise Science článek o tom, že druhy z Přílohy I Směrnice EU o ochraně volně žijících ptáků ze svého ochranného statusu profitují, vzbudil značnou pozornost (viz Vesmír 86, 610, 2007/10). Šlo totiž o velké množství druhů na rozlehlém území starých členských států (EU-15) a pozitivní vliv ochrany prokázala robustní analýza. Již tehdy jsme si položili otázku, zda by se něco takového podařilo prokázat, kdybychom se nepodívali jen na „celokontinentálně“ chráněné ptáky spadající pod Přílohu I jmenované směrnice, nýbrž i na ty druhy, které si jako chráněné určil každý evropský stát ve svém vlastním zákoně o ochraně přírody. Znamenalo to obrovskou práci se shromažďováním národních vyhlášek a zákonů a čilou komunikaci s místními ornitology, protože drtivá většina materiálu se nacházela v jazycích pro nás nesrozumitelných. Po několik let trvajících útrapách se sháněním dat přišly první výsledky. A ukázaly, že vliv národní druhové ochrany je podobně pozitivní jako vliv nadnárodní směrnice. Početnost se u chráněných druhů mezi obdobími 1970–1990 a 1990–2000 změnila směrem k pozitivním hodnotám podstatně víc než u druhů nechráněných. Abychom vyloučili překryv národní legislativy a již dříve prokázaného vlivu ochrany v rámci EU, omezili jsme soubor států jen na východní Evropu. Tam v době, kterou pokrývají námi analyzovaná data, žádný stát členem EU nebyl, a proto příznivější populační vývoj chráněných druhů musel být důsledkem jen místních zákonných nařízení. Studie je pouze korelativní a nelze vyloučit, že jde o souběh okolností: v devadesátých letech se ve východní Evropě dramaticky měnilo skoro všechno od rohlíků po elektrárny a řada věcí se promítla i do změn v krajině, a tedy potenciálně i do početnosti ptačích populací. Tyto faktory však působily na ptáky bez ohledu na jejich ochranu a krom toho jsme se snažili jejich vliv v našich analýzách statisticky eliminovat, abychom získali opravdu „čistý“ efekt ochrany. S opatrností tedy můžeme prohlásit, že legislativní ochrana ptačích druhů v Evropě je ptákům prospěšná i svými zákonnými předpisy na národní úrovni.

Mezi jednotlivými zeměmi se ovšem vztahy mezi zařazením na seznam chráněných druhů a trendem početnosti velmi lišily. Česká republika nedopadla zrovna nejlépe – vztah je sice pozitivní, ale statisticky neprůkazný. Jak jsme již dříve ukázali v jiné studii založené na jiných datech o populačních změnách, problematické jsou především dlouhodobě ubývající druhy otevřené krajiny. Zákonná ochrana pravděpodobně nemá na jejich populaci rozpoznatelný vliv. Doporučujeme proto provést její kritické zhodnocení, které by mělo blíže upřesnit, jaké legislativní úpravy jsou do budoucna potřebné, aby byl dopad zákonné ochrany na naše ptačí populace příznivější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Reif

Jaroslav Koleček

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné