Trojí zastavení

V letošním roce oslavujeme padesáté výročí vzniku databáze Science Citation Index. Začala skromně jako pětisvazková papírová publikace, aby se vyvinula v nynější Web of Science se všemi možnostmi, které poskytují počítače a internet. Možná stojí za zmínku, že také tato databáze měla svého vizionáře už v době, kdy existovaly jen mechanické kalkulačky. H. G. Wells vydal v roce 1938 knihu World Brain. V předvečer druhé světové války uvažuje o světovém mozku – světovém informačním vědeckém centru, které považoval za symbol mezinárodní spolupráce v mírovém světě.

50. výročí vzniku je podnětem k zamyšlení, jak hluboce ovlivnil Science Citation Index vědecký provoz, jak a v čem proměnil životy většiny vědců.

Lze vysvětlit vědecký problém za tři minuty?

Soutěž FameLab proběhla v ČR již po čtvrté. Účastníci se museli vypořádat s pěkně tvrdým zadáním: v pouhých třech minutách vysvětlit publiku a odborné porotě své vědecké téma. Přitom se hodnotila vědecká správnost, srozumitelnost pro laickou veřejnost a zda vystoupení zaujalo. Pro jedenáct nejlepších účastníků z oblastních kol soutěže proběhlo dvoudenní školení komunikace, prezentace a práce s médii. Národní finále se konalo 11. května.

Porota rozhodla, že nejlépe si vedl biochemik Mgr. Matyáš Krijt z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy s prezentací Pomoc, moč, pomoc, v níž vysvětlil divákům nadějný způsob monitorování autismu. Čeká ho nyní reprezentace v mezinárodním kole soutěže v anglickém Cheltenhamu, kde se soutěž koná již od roku 2004.

Společnou cenu British Council a občanského sdružení Adeto, kterou je studijní cesta do Velké Británie, získal Mgr. Marek Lanč z VŠCHT Praha s vystoupením Popelka versus pavouk.

Cenu AV ČR za vědecký přínos udělila porota Mgr. Jakubovi Braborcovi z Ústavu anorganické chemie AV ČR v Řeži za jeho vystoupení Zdání klame o výzkumu fluoreskujících boranů.

Koordinátorka soutěže v ČR, Dáša Sephtonová z British Council, o soutěži říká: Porota měla těžkou práci rozhodnout, komu cenu udělit. Letos byli všichni přednášející skvělí, publikum se bavilo – a byla to opravdu chytrá zábava, která se šířila zaplněným Semaforem!

Ceny NEURON 2014 pro mladé vědce

A ve středu 14. května proběhlo další udílení cen, nadační fond Neuron na podporu vědy udílel ceny pro mladé vědce. Hranice mládí byla definována čtyřiceti lety. Ceny vybírala vědecká rada nadačního fondu v pěti oborech: matematika, fyzika, chemie, medicína a společenské vědy. „Držitelé cen představují podle členů rady to nejlepší z mladé české vědy. Na jejich příkladu může veřejnost vidět, jaká témata hýbou současnou vědou a co jejich výzkum může přinést v budoucnu světu,“ cituje tisková zpráva předsedu správní rady nadačního fondu prof. MUDr. Josefa Veselku. „Morální“ povzbuzení bylo v tomto případě provázeno ještě odměnou 250 000 Kč pro každého laureáta za dosavadní výsledky výzkumu.

Organizátoři měli skvělý nápad, jak slavnostní předání cen odlehčit. Každý z laureátů si totiž musel osm minut povídat s celebritou ze světa sportu nebo umění. A nebylo vždy jednoznačné, která ze stran lépe zvládla téma svého partnera (vědci vtipnost, celebrity obor svého partnera). O to, že nabitý Ballingův sál Národní technické knihovny se viditelně bavil, se kromě laureátů cen Neuronu zasloužili Tomáš Hanák, Ondřej Sokol, Jakubov Kohák, Vavřinec Hradilek a Martina Kocianová.

Laureáti:

V oboru medicína získal cenu doc. Petr Svoboda, Ph.D., (obr. 2) z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Výsledky jeho výzkumu mohou posloužit k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy. Petr Svoboda vede jeden z týmů, který se snaží využít pro ochranu před viry jiného mechanismu, než jaký uplatňují bílé krvinky. Jde o RNA interferenci. Při tomto nedávno objeveném procesu napadený organismus reguluje přepis virových genů. Podrobněji se o tom můžete dočíst v tomto čísle Vesmíru (Vesmír 93, 334, 2014/6).

V oboru chemie se stala laureátkou prof. Jana Roithová, Ph.D., (obr. 4) z Přírodovědecké fakulty UK, která zkoumá reakce organických prvků s katalyzátory. Na jejím výzkumu je jedinečné, že kombinuje metody teoretické a experimentální chemie – hmotnostní spektrometrie a kvantové chemie. O většině chemických reakcí nevíme, jak probíhají a právě to se snaží objasnit profesorka Roithová. Její výzkum odpovídá na základní otázky, jak spolu molekuly reagují a jakým způsobem vytvářejí jiné složitější molekuly. Zkoumá, proč se látka A přemění na látku B, když se k ní přidá nějaký katalyzátor a studuje, co přesně katalyzátor udělá s látkou A, aby se přeměnila na látku B. Když pochopíme, jak tyto reakce fungují, můžeme je vylepšovat. Třeba tak, aby probíhaly při nižší teplotě, menším tlaku a s levnějšími katalyzátory. Díky tomu se ušetří finance. Pro březnové číslo Vesmíru napsala článek „Jak inertní jsou inertní plyny“ (Vesmír 93, 148, 2014/3).

V oboru matematiky obdržel cenu Mgr. David Krejčiřík, Ph.D., DSc., (obr. 5) z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, jehož specializací je matematická fyzika. Jde mu o konzistentní matematickou formulaci jevů, které fyzikové s určitou mírou nepřesnosti zkoumají pomocí pokusů.

V oboru fyzika získal cenu RNDr. Gabriel Török, Ph.D., (obr. 6) ze Slezské univerzity v Opavě. Díky jeho výzkumu vesmíru lépe porozumíme vlastnostem černých děr a struktuře neutronových hvězd. Jeho výzkum se zaměřuje na kvazioperiodické oscilace ve vesmíru. Jde o mikrosekundové záblesky rentgenového záření pozorované kosmickými observatořemi. Předpokládá se, že tyto oscilace jsou generovány v bezprostřední blízkosti černých děr a neutronových hvězd a jejich analýza umožňuje studium extrémně silné Einsteinovy gravitace a chování hmoty při nukleární hustotě.

V oboru společenských věd se stal laureátem Doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D. (obr. 3) Zabývá se moderními hospodářskými a sociálními dějinami. Zaměřuje se zejména na problematiku velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století a na tématiku sociálního státu od jeho počátků až do současnosti. Docent Rákosník považuje na historii za nejpřitažlivější možnost vytvořit kompromisní příběh o určité události nebo období, který by nikoho neurazil, zároveň by byl uvěřitelný a splňoval vědecké kvality, tj. ověřitelnost tvrzení a poznámkový aparát. Jeho výzkum možná objasní například dopad ekonomické krize na společnost nebo pomůže upravit sociální politiku státu.

Chováme naději, že tři poslední laureáti také napíší o svých výzkumech pro čtenáře Vesmíru.

Zpracováno podle tiskových zpráv.