Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak inertní jsou inertní plyny?

Vzácné plyny a jejich sloučeniny
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 148, 2014/3

Helium, neon, argon, krypton, xenon a radioaktivní radon jsou označovány jako vzácné nebo inertní plyny. Přívlastek inertní by měl vyjadřovat jejich velmi nízkou reaktivitu nebo přímo chemickou inertnost.

Tento článek věnuji panu profesorovi Zdeňku Hermanovi k jeho narozeninám s poděkováním za vše, co mě naučil, a za podporu a přátelství v osobním životě.

Prvním objeveným vzácným plynem byl argon. Argon tvoří asi 1 % vzduchu v nižších vrstvách zemské atmosféry (0,93 % objemu a 1,28 % hmotnosti) a představuje tak jeho třetí nejzastoupenější složku po dusíku a kyslíku. Už v roce 1784 anglický chemik a fyzik Henry Cavendish objevil, že vzduch obsahuje třetí neznámý plyn, který je ještě méně reaktivnínež dusík. Nicméně jeho identita byla rozpoznána až o více než sto let později (1895), kdy anglický fyzik Lord Rayleigh a skotský chemik William Ramsay argon ze vzduchu izolovali, a mohli tak studovat jeho vlastnosti. Nový prvek se jevil jako chemicky zcela inertní plyn, což vedlo k jeho pojmenování argon – podle řeckého argós (neaktivní, líný).

Ramsay ve výzkumu vzácných plynů pokračoval a v roce 1898 se mu podařilo frakční destilací zkapalněného vzduchu získat další zástupce: krypton (pojmenovaný podle řeckého kryptós – ukrytý), neon (néos – nový) a xenon (xénos – cizinec). Ve stejném roce byl objeven i nejtěžší vzácný plyn, radon. Výzkum radonu se soustředil na jeho radioaktivní vlastnosti, a jeho příslušnost ke vzácným plynům tak byla odhalena až v roce 1904. Helium, nejlehčí ze vzácných plynů, bylo objeveno už v roce 1868 při studiu záření pocházejícího ze Slunce (označení helium je odvozeno od řeckého výrazu pro slunce – helios). Jeho příslušnost ke vzácným plynům byla odhalena až po jeho izolaci na Zemi v roce 1895.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Jana Roithová

Jana Roithová, Ph.D., (*1974) vystudovala organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během doktorského a postdoktorského studia postupně působila ve třech ústavech Akademie věd České republiky a na Technické univerzitě v Berlíně. V současné době se na Přírodovědecké fakultě UK zabývá výzkumem mechanismů chemických reakcí. Je autorkou více než 90 vědeckých publikací.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné