Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jak inertní jsou inertní plyny?

Vzácné plyny a jejich sloučeniny
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 148, 2014/3

Helium, neon, argon, krypton, xenon a radioaktivní radon jsou označovány jako vzácné nebo inertní plyny. Přívlastek inertní by měl vyjadřovat jejich velmi nízkou reaktivitu nebo přímo chemickou inertnost.

Tento článek věnuji panu profesorovi Zdeňku Hermanovi k jeho narozeninám s poděkováním za vše, co mě naučil, a za podporu a přátelství v osobním životě.

Prvním objeveným vzácným plynem byl argon. Argon tvoří asi 1 % vzduchu v nižších vrstvách zemské atmosféry (0,93 % objemu a 1,28 % hmotnosti) a představuje tak jeho třetí nejzastoupenější složku po dusíku a kyslíku. Už v roce 1784 anglický chemik a fyzik Henry Cavendish objevil, že vzduch obsahuje třetí neznámý plyn, který je ještě méně reaktivnínež dusík. Nicméně jeho identita byla rozpoznána až o více než sto let později (1895), kdy anglický fyzik Lord Rayleigh a skotský chemik William Ramsay argon ze vzduchu izolovali, a mohli tak studovat jeho vlastnosti. Nový prvek se jevil jako chemicky zcela inertní plyn, což vedlo k jeho pojmenování argon – podle řeckého argós (neaktivní, líný).

Ramsay ve výzkumu vzácných plynů pokračoval a v roce 1898 se mu podařilo frakční destilací zkapalněného vzduchu získat další zástupce: krypton (pojmenovaný podle řeckého kryptós – ukrytý), neon (néos – nový) a xenon (xénos – cizinec). Ve stejném roce byl objeven i nejtěžší vzácný plyn, radon. Výzkum radonu se soustředil na jeho radioaktivní vlastnosti, a jeho příslušnost ke vzácným plynům tak byla odhalena až v roce 1904. Helium, nejlehčí ze vzácných plynů, bylo objeveno už v roce 1868 při studiu záření pocházejícího ze Slunce (označení helium je odvozeno od řeckého výrazu pro slunce – helios). Jeho příslušnost ke vzácným plynům byla odhalena až po jeho izolaci na Zemi v roce 1895.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Jana Roithová

Jana Roithová, Ph.D., (*1974) vystudovala organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během doktorského a postdoktorského studia postupně působila ve třech ústavech Akademie věd České republiky a na Technické univerzitě v Berlíně. V současné době se na Přírodovědecké fakultě UK zabývá výzkumem mechanismů chemických reakcí. Je autorkou více než 90 vědeckých publikací.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné