Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Obratlovci mořských hlubin

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 200, 2014/4
 |  Seriál: Genomová čítanka, 1. díl (Následující)

Od dob, kdy byl po letech intenzivního snažení přečten lidský genom, doznala genomika řady pokroků a díky stále nižší časové i finanční náročnosti se v posledních letech nově přečtené genomy rojí jako houby po dešti. Po všemožných patogenech, hospodářsky významných organismech a modelových druzích, na jejichž studium se vzhledem k perspektivě praktického využití poznatků snáze získávaly prostředky, se tak dnes dostávají na řadu organismy vysloveně podivné a marginální. Typickou ukázkou je latimerie – relikt kdysi početné skupiny Actinistia (střapcoploutví), dlouho považovaný za nejbližšího žijícího příbuzného nás, suchozemských čtvernožců. Nahlédnutí do jejího genomu významně podpořilo konkurenční představu, že toto místo ve skutečnosti náleží bahníkům (Dipnoi). Jelikož však genom bahníků kvůli své enormní velikosti na přečtení stále čeká, genetický kód latimerie zatím představuje nejlepší zdroj informací pro sledování změn, jež se odehrály během přechodu obratlovců na souš. Nejzásadnějších obměn na cestě od lalokoploutvé ryby k obojživelníkovi doznaly pochopitelně především geny podílející se na vývoji končetin, ledvin, sluchového a čichového ústrojí či imunitního systému, a to jak na úrovni regulace exprese, tak jejich vlastní přítomnosti v genomu. Sama latimerie v porovnání s jinými obratlovci vykazuje nápadně nižší rychlost evoluce kódujících sekvencí, snad v důsledku milionů let skrytého přežívání v extrémně stabilním prostředí hlubokomořských jeskyní. Titul „živá fosilie“, zmiňovaný v souvislosti s morfologickou podobností s vyhynulými příbuznými, si tedy může právem ponechat. (Nature, doi: 10.1038/nature12027)

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné