Chutný nechutný jedlovec kanadský

Korovnice jedlovcová (Adelges tsugae)¹⁾ saje na větvích jedlovců a smrků. Pochází z Asie a byla ve dvacátých letech zavlečena do USA. Mnohonožky jsou členovci, kteří žijí obvykle na zemi a živí se rostlinným opadem. V lese se tedy korovnice a mnohonožky příliš často nepotkávají. Jak spolu tato zvířata souvisejí? Otázka zní možná podivně, ale ekologickou souvislost najít lze. Korovnice jedlovcová se totiž na východě Severní Ameriky chová jako invazní druh a masově napadá porosty jedlovců kanadských (Tsuga canadensis). Jedlovec kanadský je přitom základní dřevinou smíšených lesů v této oblasti. Americké výzkumníky z Univerzity v Kentucky zajímalo, jak se projeví dopad této korovnice na společenstva pozemních bezobratlých. Vytipovali si proto v jednom povodí v Apalačských horách pomocí map smíšené porosty s jedlovcem, které byly co nejpodobnější v řadě parametrů, jako je poloha na břehu potoka, nadmořská výška, rozloha, orientace na svahu a podobně. K těmto plochám zvolili srovnávací plochy s listnatými porosty, jež byly opět co nejpodobnější ve zmíněných parametrech. Na plochách po dva roky chytali pomocí zemních padacích pastí členovce a tato společenstva srovnali. Předpokladem pro srovnání bylo, že smíšené lesy, v nichž pod tlakem korovnice odumřou jedlovce, se přemění na lesy listnaté. Veškerý materiál Američani určovali na úroveň čeledí či vyšších taxonomických jednotek. Vyhodnocovali řadu parametrů společenstev, početnosti jednotlivých taxonů i potravních strategií. Dá se shrnout, že listnaté lesy bez jedlovce jsou bohatěji obývány všežravci (konkrétně mravenci), brouky drabčíky, suchozemskými stejnonožci a mnohonožkami. Poslední dvě skupiny přitom patří mezi rozkladače (tzv. makrodekompozitory), kteří se významně podílejí na rozkladu opadu a koloběhu prvků. Těmto skupinám zřejmě opad jedlovce příliš nechutná, korovnicím naopak jedlovec chutná velmi. Na rozdíl od lidí, by mnohonožky zřejmě korovnicím držely palce při jejich tažení Severní Amerikou (a že by těch palců bylo). (Adkins J. K. & Rieske L. K., Forest Ecology and Management 295, 126–135, 2013, doi: 10.1016/j.foreco.2013.01.012)