Aktuální číslo:

2023/9

Téma měsíce:

Vzory

Obálka čísla

Separace, detekce a identifikace mikroorganismů pomocí kapilárních elektroforetických technik

Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i. www.iach.cz
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 182, 2014/3
komerční prezentace

Elektroforetické techniky využívají pro separaci nabitých částic jejich pohybu účinkem stejnosměrného elektrického pole. Analyty jsou buď separovány na základě svých rozdílných migračních rychlostí kapilární zónovou elektroforézou (CZE), nebo na základě rozdílných izoelektrických bodů kapilární izoelektrickou fokusací (CIEF). Zatímco migrační rychlost mikroorganismu v kapiláře je významně ovlivněna složením média, v němž se elektroforéza provádí, hodnota jeho izoelektrického bodu na vnějším prostředí nezávisí. Při CIEF migrace mikroorganismů probíhá v prostředí pH gradientu, který je vytvořen působením elektrického pole na komplexní směs komerčních amfolytů, tj. látek nesoucích kladné i záporné náboje v závislosti na pH prostředí a hodnotě vlastního izoelektrického bodu. Buňky migrují v kapiláře až na to místo pH gradientu, kde je lokální pH rovno pI mikroorganismu, a tedy náboj buňky je nulový. Takto fokusované zóny je pro detekci třeba mobilizovat, což se provádí buď interně v přítomnosti „kontrolovaného“ elektroosmotického toku (EOF), nebo externě hydrodynamickým tokem či elektroelucí, obojí v případě eliminace EOF vhodnou modifikací vnitřního povrchu kapiláry. Elektroosmotický tok vzniká působením stejnosměrného elektrického pole na difúzní část elektrické dvojvrstvy na rozhraní pevné a kapalné fáze u vnitřní stěny neupravené křemenné kapiláry. Velikost EOF je možno do jisté míry regulovat přídavkem různých aditiv do separačních elektrolytů, anolytu a katolytu, popř. opět úpravou vnitřního povrchu kapiláry vedoucí ke snížení EOF. Předností mobilizace pomocí EOF ve srovnání s hydrodynamickým tokem je takřka pravoúhlý rychlostní profil, a tedy minimální příspěvek k celkové disperzi zón mikroorganismů. Po separaci jsou analyty detekovány buď UV detektorem, nejčastěji při 280 nm, nebo detektorem fluorescenčním za použití ionogenních (CZE) nebo neionogenních barviv (CZE, CIEF). Při využití fluorescenční detekce se dosahuje o tři řády vyšší citlivosti detekce (~104 buněk v 1 ml vzorku) než u detekce UV. Přesto i tato citlivost je nedostačující v případě vážných krevních infekcí, kde je požadovaná citlivost ještě o 2 až 3 řády nižší.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorech

Marie Horká

Michal Roth

Jiří Šalplachta

Doporučujeme

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Tomáš Grim  |  5. 9. 2023
Velký rok, tedy účast v soutěži o největší počet pozorovaných druhů ptáků v daném roce, se mi v roce 2020 v ČR spíš přihodil – neplánoval jsem ho,...
Diagnóza z kapky krve

Diagnóza z kapky krve uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 9. 2023
Zákeřnou rakovinu slinivky břišní je těžké odhalit, nedává o sobě nijak vědět. Když přijdou příznaky a lékaři stanoví diagnózu, naděje na přežití...
Mikroskopičtí umělci

Mikroskopičtí umělci uzamčeno

Petr Knotek  |  4. 9. 2023
Vzory v živé přírodě nalézáme nejen v makroskopickém měřítku. S pomocí pokročilých mikroskopických metod můžeme obdivovat ornamentované struktury...