Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Separace, detekce a identifikace mikroorganismů pomocí kapilárních elektroforetických technik

Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i. www.iach.cz
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 182, 2014/3
komerční prezentace

Elektroforetické techniky využívají pro separaci nabitých částic jejich pohybu účinkem stejnosměrného elektrického pole. Analyty jsou buď separovány na základě svých rozdílných migračních rychlostí kapilární zónovou elektroforézou (CZE), nebo na základě rozdílných izoelektrických bodů kapilární izoelektrickou fokusací (CIEF). Zatímco migrační rychlost mikroorganismu v kapiláře je významně ovlivněna složením média, v němž se elektroforéza provádí, hodnota jeho izoelektrického bodu na vnějším prostředí nezávisí. Při CIEF migrace mikroorganismů probíhá v prostředí pH gradientu, který je vytvořen působením elektrického pole na komplexní směs komerčních amfolytů, tj. látek nesoucích kladné i záporné náboje v závislosti na pH prostředí a hodnotě vlastního izoelektrického bodu. Buňky migrují v kapiláře až na to místo pH gradientu, kde je lokální pH rovno pI mikroorganismu, a tedy náboj buňky je nulový. Takto fokusované zóny je pro detekci třeba mobilizovat, což se provádí buď interně v přítomnosti „kontrolovaného“ elektroosmotického toku (EOF), nebo externě hydrodynamickým tokem či elektroelucí, obojí v případě eliminace EOF vhodnou modifikací vnitřního povrchu kapiláry. Elektroosmotický tok vzniká působením stejnosměrného elektrického pole na difúzní část elektrické dvojvrstvy na rozhraní pevné a kapalné fáze u vnitřní stěny neupravené křemenné kapiláry. Velikost EOF je možno do jisté míry regulovat přídavkem různých aditiv do separačních elektrolytů, anolytu a katolytu, popř. opět úpravou vnitřního povrchu kapiláry vedoucí ke snížení EOF. Předností mobilizace pomocí EOF ve srovnání s hydrodynamickým tokem je takřka pravoúhlý rychlostní profil, a tedy minimální příspěvek k celkové disperzi zón mikroorganismů. Po separaci jsou analyty detekovány buď UV detektorem, nejčastěji při 280 nm, nebo detektorem fluorescenčním za použití ionogenních (CZE) nebo neionogenních barviv (CZE, CIEF). Při využití fluorescenční detekce se dosahuje o tři řády vyšší citlivosti detekce (~104 buněk v 1 ml vzorku) než u detekce UV. Přesto i tato citlivost je nedostačující v případě vážných krevních infekcí, kde je požadovaná citlivost ještě o 2 až 3 řády nižší.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorech

Marie Horká

Michal Roth

Jiří Šalplachta

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné