Pivo nebo BIO?

Mezinárodní tým vědců z 9 států Evropy a Severní Ameriky (včetně ČR) předložil doposud nejrozsáhlejší metaanalýzu 343 odborných studií, které se zabývaly kvalitativními rozdíly v produktech pocházejících z ekologického a konvenčního zemědělství.¹⁾ Studie se zaměřila zejména na sledování rozdílů v rostlinných sekundárních metabolitech (především antioxidantech a vitamínech), minerálech, sloučeninách dusíku, makronutrientech (bílkoviny, aminokyseliny, sacharidy), potenciálně škodlivých reziduích pesticidů, a množství těžkých kovů (kadmia, arzenu a olova). Pozornost byla věnována i vzájemné porovnatelnosti prací. Pečlivě byl zohledňován jak rozsah a význam jednotlivých studií, tak i vliv různých půdně-klimatických podmínek.

Nejvýznamnější rozdíly byly odhaleny v množství nutričně žádoucích antioxidantů, v koncentracích jedovatého kadmia a v obsahu oxidů dusíku.

Vyšší obsah antioxidantů v bioplodinách je pravděpodobně důsledkem toho, že plodiny ekologického zemědělství jsou vystaveny většímu abiotickému (živiny) i biotickému (škůdci) stresu, a jsou proto nuceny se bránit zvýšenou tvorbou antioxidantů. Výsledky naznačují, že konzumací biopotravin lze zvýšit příjem antioxidantů o 20– 40 %, a to bez navyšování příjmu kalorií, což je zcela v souladu s nutričními doporučeními.

Kadmium patří společně s olovem a rtutí na seznam těžkých kovů, pro které Evropská Komise stanovila maximální přípustné hladiny v potravinách, jejichž překračování je nežádoucí. Ukazuje se, že v produktech ekologického zemědělství je koncentrace kadmia v průměru o 48 % nižší, než v produktech pěstovaných konvenčně. Pravděpodobnou příčinnou vyššího obsahu kadmia v konvenčních potravinách je používání fosforečných hnojiv a pesticidů, které jej obsahují či umožňují jeho snadnější uvolňování z půdy. Rezidua pesticidů byla v konvenčních produktech nalezena 4krát častěji než v biopotravinách, kde se objevily v 11 % případů. Ty lze přičítat buď kontaminaci ze sousedního konvenčního pole, staré zátěži v půdě nebo v trvalých pletivech rostlin z konvenčního obhospodařování v minulosti, nebo neúmyslného či záměrného použití v ekologickém zemědělství zakázaných pesticidů.

Výsledky studie naznačují, že konzumace biopotravin může být efektivní způsob, jak snížit příjem pesticidů a kadmia potravinami. Konkrétní zdravotní přínos, který by přechod na konzumaci biopotravin přinesl, však v současné době není možné zatím odhadnout.

Koncentrace bílkovin, aminokyselin a dusíku byla v bioplodinách nižší. Důvodem je nižší dostupnost dusíku v ekologickém zemědělství oproti konvenčním plodinám, které jej získávají z masivních vstupů dusíkatých hnojiv. Nepatrně nižší množství bílkovin a aminokyselin považují vědci z nutričního pohledu za zanedbatelné, protože evropská i severoamerická strava poskytuje těchto látek nadbytek. Výrazně vyšší koncentraci dusíkatých sloučenin v konvenčních plodinách lze naopak považovat z hlediska výživy za nežádoucí, jelikož mohou způsobovat rakovinu žaludku či methemoglobinémii.

Ekologické zemědělství, zakazující mj. užívání minerálních hnojiv (dusíku, draselných solí a superfosfátů) a syntetických chemických přípravků na ochranu rostlin, tedy nejenže významně snižuje ekologickou zátěž krajiny, ale jeho produkty současně představují proti konvenčním výhodu pro lidské zdraví. Ke kvantifikaci této výhody je však třeba dalšího výzkumu.

Autoři závěrem podotýkají, že zdravotní prospěch konzumace biopotravin se liší v závislosti na konkrétním složení přijímané stravy. Vyšší význam by mohl mít přechod z konvenčních potravin na biopotraviny pro osoby se stravou chudou na antioxidanty (ty jsou například v ovoci, ale i v pivu). Kdo tedy nechcete dohánět antioxidanty v hospodě, zařaďte do svého jídelníčku bioprodukty.