Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Racku chechtavému u nás není do smíchu

Vývoj racčí populace v České republice
 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 576, 2014/10

Zeptáme-li se, jak se u nás vede racku chechtavému, odpověď je rychlá a jednoznačná: v současnosti velmi špatně. Nebylo tomu tak vždycky, populační dynamiku racka chechtavého (Larus ridibundus) provázejí u nás obrovské výkyvy.

Ještě ve třicátých letech minulého století byl na tom racek tak, že racčí kolonie na moravském rybníku v Chropyni byla vyhlášena jako přírodní zvláštnost. Po r. 1945 však došlo na celém území ČR k nárůstu počtu kolonií i hnízdících párů, a to místy až enormně. Existovalo dokonce několik kolonií s počtem více než 10 tisíc párů. Nejvíce jich hnízdilo na mělčinách údolní nádrže Nové Mlýny na Břeclavsku v letech jejího budování (1977 až 1988) – až 50 tisíc. Pak však následoval prudký, dosud uspokojivě nevysvětlený krach populace (viz tabulka).

Příčiny úbytku

Nejpřesnější data o změnách početnosti jsou k dispozici z jižních Čech. Na celém území ČR stoupal od třicátých do sedmdesátých let počet hnízdících párů i kolonií, ale pak nastal zmiňovaný drastický úbytek. Proč? Jednou z hlavních příčin je bezesporu intoxikace cizorodými látkami, zvláště zbytky chlorovaných uhlovodíků. Rackové se jako všežravci živí na smetištích, skládkách odpadků a na polích až donedávna zásobených množstvím pesticidů a umělých hnojiv. To se projevuje snižováním počtu vajec ve snůškách (průměrná velikost snůšky na Českobudějovicku je 2,3 vejce, v šedesátých letech byla 2,95), nízkou líhnivostí (jednovaječné snůšky asi 50 %, dvouvaječné 70 %, třívaječné 85 %), líhnutím různě poškozených mláďat, jejich zvýšenou úmrtností na hnízdech i mortalitou dospělců. K tomu přistupují i další příčiny – odbahňování rybníků spojené s odstraňováním příbřežní vegetace, v níž rackové hnízdí, udržování vysoké hladiny a její kolísání, při kterém jsou vyplavována hnízda. K méně významným příčinám patří vysoké stavy prasete divokého, které proniká na rybniční ostrovy, oblíbená hnízdiště racků (plenění hnízd prasaty na rybníku Amerika u Františkových Lázní od r. 1978 bylo hlavní příčinou poklesu z 1000–3000 hnízdících párů na 400 párů v r. 1980). Neblaze působí zarůstání hnízdišť keři a stromy. Když na vodní nádrži Nové Mlýny zahnízdili velcí racci bělohlaví, poklesla početnost racka chechtavého v letech 1997–1999 z 12 700 na 9400 párů pravděpodobně proto, že velcí racci lovili jeho mláďata. Příčin bude však zřejmě ještě více. Kolonií s 1000 páry už je jen několik a nová hnízdiště vznikají vzácně a většinou pouze dočasně. Zhruba za 30 let jde tedy o úbytek v rozsahu 75–80 %. Obsazenost území vyjádřená procentem mapovacích kvadrátů s hnízdními koloniemi se za stejnou dobu snížila ze 79 % na 36 %. A pokles stále pokračuje. Proto byl racek chechtavý jako silně ubývající druh v ČR přeřazen do vyšší kategorie – mezi druhy zranitelné.

Mnoho se neví o tom, že úbytek racků má také vliv na snižování početnosti jiných ptačích druhů. V koloniích racka chechtavého přímo mezi racčími hnízdy často sedí na vejcích rybáci obecní, poláci velcí i chocholačky, především se tam ale vždy s oblibou usazovaly potápky černokrké, kterým rackové svým agresivním chováním a hlučným křikem zajišťovali bezpečnost. Jednoznačně se potvrdilo, že se úbytek racků projevil i na stavech této potápky: její početnost poklesla za posledních 30 let asi o 90 % (ještě důležitější příčinou katastrofálního úbytku potápek je ovšem nízká potravní nabídka v intenzivně obhospodařovaných rybnících, která se projevuje malou produkcí mláďat).

V žádném případě však nemůžeme početní úbytky racka chechtavého svádět na myslivce. Racek je sice podle zákona o myslivosti veden ve výčtu pernaté zvěře, ale k jeho lovu je zapotřebí výjimka. I když podle nálezů kroužkovaných ptáků je (či spíše býval) stále hlavní příčinou úhynu lov, počty střelených racků v posledních 30 letech výrazně poklesly (z 2097 kusů v r. 1978 na posledních 75 ulovených racků v r. 2002).

Racek jako zimní host

Zhruba od osmdesátých let ubývají také racci zimující v ČR. U nás jde především o racky ze severu a severovýchodu, naši ptáci na zimu vesměs odlétají na pobřeží Severního moře a Atlantického oceánu, do oblasti alpských jezer a do Středomoří. Jediným významným zimovištěm u nás zřejmě zůstává Vltava v Praze. Nebylo tomu tak vždy, Prahu si rackové zvolili za shromaždiště teprve kolem r. 1920. Krmení racků z mostů i oken činžáků bývalo častou kratochvílí Pražanů, kteří s oblibou sledovali jejich vzdušné akrobacie při chytání potravy. K hnízdění však Praha vhodná není. Rackové sice ochotně využívají její rozmanité potravní zdroje (kromě skládek odpadů se početná hejna zdržují při výtoku z městské čistírny odpadních vod), nejsou jí však zřejmě schopni dostatečně přizpůsobit své hnízdní nároky. To platí i pro ostatní evropská města. V Praze bývá nejvíce racků koncem 1. a 2. březnového týdne, kdy protahují zpět na svá hnízdiště.

Také v Evropě bylo místně zaznamenáno snižování početnosti racka chechtavého, druh je však s celkovým počtem více než 1,5 milionu párů pokládán za zabezpečený. Doufejme – a poslední zprávy to naznačují –, že se početní stavy racků u nás opět zvednou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Karel Šťastný

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., (*1941) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se zabývá ekologií ptáků a savců.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné