Učenlivá embrya

Fakt, že ptačí samičky mohou zpívat při obhajobě teritoria, zarazí snad jen čtenáře obývající mírný pás; co je v tropech standardem (Vesmír 85, 462, 2006/8), je u nás spíš výjimkou (Vesmír 83, 70, 2004/2). Že by však samička zpívala svým vlastním vejcím, to by mělo zarazit úplně každého.

Bizarní zjištění, že samice modropláštníka nádherného (Malurus cyaneus), což je skutečně nádherné zvíře obývající východní Austrálii, zpívá svým embryím, přišlo náhodou jako vedlejší produkt videonahrávání interiérů jeho uzavřených hnízd. Samička začne svým ještě nevylíhnutým potomkům „přednášet“ zhruba 10 dní po začátku inkubace a svoji výuku ukončí přibližně o 5 dní později, hned poté, co se vylíhnou. Zpívá od rána do večera přibližně dvouvteřinový trylek, který opakuje průměrně 16krát za hodinu. Akustická struktura trylku se statisticky významně liší mezi samicemi. Jinými slovy každá „maminka“ je individualita, každá má svou unikátní rodičovskou „písničku“. Vylíhlá mláďata pak mateřské inkubační volání opakují, když žadoní o potravu. Podstatné je, že struktura žadonění mláďat je vždy podobnější inkubačnímu hlasu vlastní matky než zvuku jakékoli jiné samice ve stejné populaci.