Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Academia film Olomouc1)

Ohlédnutí za 48. ročníkem
 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 379, 2013/7

V letošním ročníku festivalu Academia film Olomouc dostaly Cenu za přínos popularizaci vědy hned dvě organizace: britská televize BBC a Americká asociace pro matematiku.

BBC ji získala za pořad Horizon a cenu přebíral jeho současný dramaturg Aidan Loverty. Pořad vysílá BBC již od 2. května 1964 a za 49 let existence má na kontě více než 1100 epizod.2) Rozhovor s Aidanem Lovertym najdete na Vesmír 92, 446, 2013/7. Americká asociace pro matematiku cenu získala za dlouholetou popularizaci matematiky, cenu přijel převzít její prezident Paul Zorn.

Mezinárodní porota vybírala z 19 snímků a udělila cenu filmu The Grammar of Happiness (Gramatika štěstí). Tento film získal také cenu studentské poroty a již v lednu 2013 byl odměněn na Mezinárodním festivalu audiovizuálních programů (FIPA) v Biarritzu Cenou poroty mladých Evropanů 2012. Zdá se, že příběh indiánského kmene Pirahã, jenž balancuje mezi vlastní izolovanou existencí a snahou brazilské společnosti o jakousi integraci, je pro studenty přitažlivý. Setkáváme se v něm také s postavou Daniela Everetta, který v tomto kmeni začínal jako misionář, avšak po třiceti letech neúspěšné činnosti se stal ateistou a kontroverzním lingvistou, jehož spor se světovou lingvistickou autoritou Noamem Chomskym nebyl v době natáčení australského filmu režisérů Michaela O’Neilla a Randalla Wooda (alespoň ve filmu) jasně rozhodnut. Samotný spor však asi nebyl tím hlavním, co poroty na snímku zaujalo. Mimořádně zajímavý je především střet moderní společnosti s izolovaným kmenem a postupná eroze původního odhodlání v této naprosté izolovanosti setrvat. K podstatě lingvistického sporu se snad Vesmír vyjádří samostatným článkem v některém z příštích čísel. Zda by k šťastnému životu stačilo, aby se jazyk zbavil číslic, barev a některých gramatických jevů, pak ponecháme na čtenáři. Newspeak George Orwela není nutno připomínat.

Cenu RWE za nejlepší český populárně-vědecký film vybírala porota, kterou tvořili Jiří Dušek (ředitel Hvězdárny a planetária Brno), Martin Jabůrek (Olomoucká univerzita) a Marek Janáč (Český rozhlas), a to z 15 snímků. Udělila ji práci scenáristky a dramaturgyně Kamily Zlatuškové Dávej pozor!, která citlivě vypráví o devítileté dívce s poruchou soustředění, již se podařilo překonat pomocí speciální počítačové hry.

Cenu diváků získal film Doktor Pomahač, o což se zřejmě zasloužil jak režisér Theodor Ohlédnutí za 48. ročníkem Academia film Olomouc1) Mojžíš, tak popularita chirurga Bohdana Pomahače.

Cenu časopisu Dějiny a současnost za nejlepší populárně-vědecký dokument z oblasti společenských a humanitních věd udělil Ivan Klimeš snímku režisérů Jana Bělohlavého a Pavla Palečka Vrahem z povolání. Utrpení soudce Karla Vaše. Ivan Klimeš o filmu řekl: „...dává pocítit absurditu a nehoráznost politického systému, který se bezostyšně opíral o charaktery Vašova typu, i neochotu polistopadové justice takové kauzy otvírat a jednoznačně řešit, byť i jen symbolickým gestem.“

Cenu časopisu Vesmír za nejlepší (český) dokument z oblasti přírodních věd získal snímek Květy Přibylové Tělo v systému. Asi většinu z nás překvapí úvodní slova fyzioterapeuta prof. Pavla Koláře, že na rekordním výkonu oštěpaře Jana Železného má podíl i jeho jazyk, totiž to, že při hodu je jeho jazyk v puse na straně odhodové ruky. Pokud by ho dal na opačnou stranu, hodil by o patnáct metrů méně. Jazyk mu usnadňuje pohyb horní končetiny, což je subkortikální model, který má každý z nás geneticky určen. Nejen na tomto případu demonstruje prof. Kolář propojenost psychiky a těla. Květa Přibylová pak tuto teorii ve svém snímku dokumentuje s minimem prostředků a s využitím archivních materiálů Pavla Koláře, záběrů z podzemního dopravního systému ve Fakultní nemocnici Motol, Radostného kostlivce bratří Lumièrů a dokonce i záběrů „parlamentní facky“ (You Tube).

Kdybych mohl udělit ceny dvě, ocenil bych ještě Pavla Ottu Bureše za Gen D – za světlem tmou, snímek o vzácné formě porfyrie, která postihuje jednoho člověka ze tří milionů, a to za emotivní náboj příběhu.

V rámci doprovodného programu 4Science Industry proběhly během festivalu ještě dvě zajímavé akce: Workshop vizuální antropologie a Workshop mikroskopické fotografie – vznik vědeckého obrazu hrou. Za zmínku také stojí prezentace Popularizace vědy prostřednictvím nových médií. Bloggerka Rebecca Watsonová3) a zakladatelka proslulé facebookové stránky s poněkud obskurním názvem I fucking love science Elise Andrewová4) v ní poukázaly na efektivní způsoby zprostředkování vědy.

Za zhlédnutí však stály všechny prezentované filmy. Poroty měly z čeho vybírat – přihlásilo se okolo dvou set filmů a je pozoruhodné, že s výjimkou filmů Gramatika štěstíVrahem z povolání jsou oceněné filmy z oblasti medicíny, která někomu pomáhá.

Poznámky

1) Festival Academia film Olomouc byl založen v roce 1966 tehdejším Krátkým filmem Praha, Univerzitou PalackéhoČeskoslovenskou akademií věd. Dnes je jeho hlavním pořadatelem Univerzita Palackého v Olomouci.

2) Neúplný seznam pořadů Horizon – viz ftvdb.bfi.org.uk/sift/series/453.

3) Rebecca Watsonová se podílela na vzniku podcastu Skeptics’ Guide to the Universe.

4) Elise Andrewová je zaměstnána jako redaktorka v časopise The Scientist.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...