Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Academia film Olomouc1)

Ohlédnutí za 48. ročníkem
 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 379, 2013/7

V letošním ročníku festivalu Academia film Olomouc dostaly Cenu za přínos popularizaci vědy hned dvě organizace: britská televize BBC a Americká asociace pro matematiku.

BBC ji získala za pořad Horizon a cenu přebíral jeho současný dramaturg Aidan Loverty. Pořad vysílá BBC již od 2. května 1964 a za 49 let existence má na kontě více než 1100 epizod.2) Rozhovor s Aidanem Lovertym najdete na Vesmír 92, 446, 2013/7. Americká asociace pro matematiku cenu získala za dlouholetou popularizaci matematiky, cenu přijel převzít její prezident Paul Zorn.

Mezinárodní porota vybírala z 19 snímků a udělila cenu filmu The Grammar of Happiness (Gramatika štěstí). Tento film získal také cenu studentské poroty a již v lednu 2013 byl odměněn na Mezinárodním festivalu audiovizuálních programů (FIPA) v Biarritzu Cenou poroty mladých Evropanů 2012. Zdá se, že příběh indiánského kmene Pirahã, jenž balancuje mezi vlastní izolovanou existencí a snahou brazilské společnosti o jakousi integraci, je pro studenty přitažlivý. Setkáváme se v něm také s postavou Daniela Everetta, který v tomto kmeni začínal jako misionář, avšak po třiceti letech neúspěšné činnosti se stal ateistou a kontroverzním lingvistou, jehož spor se světovou lingvistickou autoritou Noamem Chomskym nebyl v době natáčení australského filmu režisérů Michaela O’Neilla a Randalla Wooda (alespoň ve filmu) jasně rozhodnut. Samotný spor však asi nebyl tím hlavním, co poroty na snímku zaujalo. Mimořádně zajímavý je především střet moderní společnosti s izolovaným kmenem a postupná eroze původního odhodlání v této naprosté izolovanosti setrvat. K podstatě lingvistického sporu se snad Vesmír vyjádří samostatným článkem v některém z příštích čísel. Zda by k šťastnému životu stačilo, aby se jazyk zbavil číslic, barev a některých gramatických jevů, pak ponecháme na čtenáři. Newspeak George Orwela není nutno připomínat.

Cenu RWE za nejlepší český populárně-vědecký film vybírala porota, kterou tvořili Jiří Dušek (ředitel Hvězdárny a planetária Brno), Martin Jabůrek (Olomoucká univerzita) a Marek Janáč (Český rozhlas), a to z 15 snímků. Udělila ji práci scenáristky a dramaturgyně Kamily Zlatuškové Dávej pozor!, která citlivě vypráví o devítileté dívce s poruchou soustředění, již se podařilo překonat pomocí speciální počítačové hry.

Cenu diváků získal film Doktor Pomahač, o což se zřejmě zasloužil jak režisér Theodor Ohlédnutí za 48. ročníkem Academia film Olomouc1) Mojžíš, tak popularita chirurga Bohdana Pomahače.

Cenu časopisu Dějiny a současnost za nejlepší populárně-vědecký dokument z oblasti společenských a humanitních věd udělil Ivan Klimeš snímku režisérů Jana Bělohlavého a Pavla Palečka Vrahem z povolání. Utrpení soudce Karla Vaše. Ivan Klimeš o filmu řekl: „...dává pocítit absurditu a nehoráznost politického systému, který se bezostyšně opíral o charaktery Vašova typu, i neochotu polistopadové justice takové kauzy otvírat a jednoznačně řešit, byť i jen symbolickým gestem.“

Cenu časopisu Vesmír za nejlepší (český) dokument z oblasti přírodních věd získal snímek Květy Přibylové Tělo v systému. Asi většinu z nás překvapí úvodní slova fyzioterapeuta prof. Pavla Koláře, že na rekordním výkonu oštěpaře Jana Železného má podíl i jeho jazyk, totiž to, že při hodu je jeho jazyk v puse na straně odhodové ruky. Pokud by ho dal na opačnou stranu, hodil by o patnáct metrů méně. Jazyk mu usnadňuje pohyb horní končetiny, což je subkortikální model, který má každý z nás geneticky určen. Nejen na tomto případu demonstruje prof. Kolář propojenost psychiky a těla. Květa Přibylová pak tuto teorii ve svém snímku dokumentuje s minimem prostředků a s využitím archivních materiálů Pavla Koláře, záběrů z podzemního dopravního systému ve Fakultní nemocnici Motol, Radostného kostlivce bratří Lumièrů a dokonce i záběrů „parlamentní facky“ (You Tube).

Kdybych mohl udělit ceny dvě, ocenil bych ještě Pavla Ottu Bureše za Gen D – za světlem tmou, snímek o vzácné formě porfyrie, která postihuje jednoho člověka ze tří milionů, a to za emotivní náboj příběhu.

V rámci doprovodného programu 4Science Industry proběhly během festivalu ještě dvě zajímavé akce: Workshop vizuální antropologie a Workshop mikroskopické fotografie – vznik vědeckého obrazu hrou. Za zmínku také stojí prezentace Popularizace vědy prostřednictvím nových médií. Bloggerka Rebecca Watsonová3) a zakladatelka proslulé facebookové stránky s poněkud obskurním názvem I fucking love science Elise Andrewová4) v ní poukázaly na efektivní způsoby zprostředkování vědy.

Za zhlédnutí však stály všechny prezentované filmy. Poroty měly z čeho vybírat – přihlásilo se okolo dvou set filmů a je pozoruhodné, že s výjimkou filmů Gramatika štěstíVrahem z povolání jsou oceněné filmy z oblasti medicíny, která někomu pomáhá.

Poznámky

1) Festival Academia film Olomouc byl založen v roce 1966 tehdejším Krátkým filmem Praha, Univerzitou PalackéhoČeskoslovenskou akademií věd. Dnes je jeho hlavním pořadatelem Univerzita Palackého v Olomouci.

2) Neúplný seznam pořadů Horizon – viz ftvdb.bfi.org.uk/sift/series/453.

3) Rebecca Watsonová se podílela na vzniku podcastu Skeptics’ Guide to the Universe.

4) Elise Andrewová je zaměstnána jako redaktorka v časopise The Scientist.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...