Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Včely, koňadry, Taxodium a hrubý domácí produkt

Tony Juniper: What has nature ever done for us? How money does really grow on trees Profile Books, London 2013, 324 stran
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 307, 2013/5

Indičtí veterináři si na začátku devadesátých let oblíbili nový přípravek. Přišli na to, že by skotu mohli podávat diclofenac, protizánětlivý lék, který se v humánní medicíně používá při zánětech kloubů nebo revmatických onemocněních páteře. Byl levný, účinný a nikdo nemohl tušit, co se stane.

Na indickém venkově každý rok pojdou miliony kusů skotu či buvolů a mršiny zůstanou ležet v krajině. Rychle se však o ně postarají mrchožraví supi. Jenomže – a to je to, co nikdo nevěděl – pro některé ptáky je diclofenac i v nízkých dávkách toxický. Stopy léku v mase proto začaly ve velkém hubit všechny druhy supů, které se na subkontinentu vyskytují. Během několika let se populace ohromující rychlostí zhroutily. Počet supů indických klesl o 97 %, ze supů bengálských zůstalo pouhé jedno promile.

Populační imploze vyvolala řetězec následků. Nový zdroj potravy byl požehnáním pro zdivočelé psy, kteří ochotně obsadili uvolněný prostor a nadšeně se jali reprodukovat. Tony Juniper v nové knize What has nature ever done for us? (Co pro nás kdy příroda udělala?) shrnuje prozatímní účet: o 40 milionů pokousaných lidí víc, o bezmála 50 000 úmrtí na vzteklinu víc a výdaj 34 miliard dolarů. Což jsou skoro dvě třetiny státního rozpočtu České republiky na letošní rok.

Ochranu přírody vždycky motivovaly hlavně kulturní důvody: zvířata, rostliny nebo biotopy chceme uchovat, neboť se nám stručně řečeno líbí. Zároveň se sice vždy poukazovalo také na ekonomické přínosy – přirozené říční nivy zadržují povodně, divoké rostliny i mořské organismy obsahují důležitá léčiva, rybí populace v oceánech živí miliony lidí, turisté ochotně platí za slony a žirafy v národních parcích –, nicméně s nevyřčeným srozuměním, že jsou to jenom dodatečné argumenty.

Až v posledních zhruba deseti letech se přírodovědci a hlavně ekonomové začali ve velkém zabývat studiem takzvaných ekosystémových služeb (Vesmír 87, 26, 2008/1). Postupně se totiž ukazuje, že naše hospodářství se skutečně opírá o přírodu v míře dříve netušené. Několik velkých projektů se pokusilo tyto služby mapovat a kvantifikovat, zejména Millennium Ecosystem Assessment (www.maweb.org) nebo The Economics of Ecosystems and Biodiversity (www.teebweb.org). Tony Juniper, bývalý ředitel Přátel Země (takto britské partnerské organizace Hnutí DUHA), je shrnuje pro čtenáře, kteří neměli profesní důvod tisícistránkové akademické bichle s podrobnými výsledky číst.

Patrně nikde nejsou služby, které nám příroda zdarma poskytuje, vidět tak spektakulárně jako v ovocných sadech na podhorských svazích čínské provincie Sečuán. Včelám se tu nelíbí a čmeláky před čtvrt stoletím vyhubily vysoké dávky pesticidů. Proto každé jaro nastoupí 40 000 dělníků a malými štětečky opylují květ po květu, strom po stromu. Plodiny, jež se bez opylovačů neobejdou, tvoří asi třetinu světového zemědělství.

Podtrženo a sečteno

Některé věci jsou v podstatě banality – naše živobytí spočívá ve fotosyntéze, půdě a planktonu. Jindy kvantifikujeme věci, jež všichni tak nějak víme už pěkně dlouho, například že hmyzožraví ptáci jsou užiteční. Holandští ornitologové objevili, že stačí v jabloňových sadech rozmístit hnízdní budky pro sýkory koňadry a škody na ovoci klesnou na polovinu.

Ale zajímavé to začíná být, když se pokusíme o nějaký součet. Robert Costanza a jeho kolegové před patnácti lety publikovali v Nature slavnou studii, která přepočetla kompletní ekosystémové služby planety na peníze. Každá taková kalkulace je nutně velmi přibližná a nelze ji brát doslova, podotýká Juniper. Nicméně čísla ukazují, v jakých řádech se asi tak pohybujeme: výsledná suma totiž odpovídala dvojnásobku hrubého domácího produktu celého světa.

Knihu What has nature ever done for us? by šlo pojmout jako lektorský výčet čísel, příkladů a publikovaných prací. Tony Juniper je však především zoolog – napsal mimo jiné respektovaný atlas papoušků1) nebo knížku o úsilí zachránit vymírajícího aru Spixova (Cyanopsitta spixii),2) který má ekonomickou hodnotu patrně jen pro pašeráky zvěře. Proto napsal knihu, kde suchá finanční data střídá vyprávěním o přírodě. Když v kapitole o roli (nejen hmyzích) opylovačů ve světové ekonomice líčí kvetoucí eukalypty obsypané pestrobarevnými hejnky lori mošusových (Glossopsitta concinna) a medosavek žlutokřídlých (Phylidonyris novaehollandiae), českému publiku nezbývá než litovat, že na rozdíl od těchto ptáků se pištec nezdobený (Pachycephala inornata) neživí nektarem a pylem (což by ocenili hlavně starší čtenáři Vesmíru3)).

Hlavním rysem Juniperovy knihy je však optimismus. Nevede litanii, jak ke své škodě přicházíme o přírodní servis. Naopak popisuje desítky praktických projektů, jež ekosystémové služby využívají a obnovují. Město New York snížilo svým obyvatelům účty za vodné na polovinu tím, že místo kupování drahých filtrů přispívá majitelům pozemků v pramenných oblastech na zdravější péči o lesy. Potravinářský koncern Unilever na svých čajových plantážích v Keni a Tanzanii vůbec nepoužívá pesticidy, neboť škůdce účinně vysbírají ptáci z horských pralesů v sousedství. Když tři týdny poté, co hurikán Katrina utopil New Orleans a nechal za sebou 1600 obětí, udeřila stejně silná bouře Rita o několik set kilometrů dál, umřelo pouze sedm lidí a škody byly minimální. Rita totiž narazila na bažinné lesy tisovců dvouřadých (Taxodium distichum), které účinně chrání pobřeží před záplavami.

Systematický výzkum ekosystémových služeb ukazuje světu financí a byznysu, kde se mluví prostřednictvím eur, jüanů a dolarů, že tu nejde o pár pěkných historek, kterak nám fauna a flóra pomáhá sem tam si něco přivydělat. Naopak příroda je důvod, proč ekonomika funguje. Patrně proto kniha vyvolala slušný poprask. Pár dní po vydání měla dvanácté místo v žebříčku nejprodávanějších titulů na Amazonu, kdesi mezi životopisy celebrit a kuchařkami. Na Twitteru se živě řešilo, jak krucipísek zařídit, aby si ji přečetl ministr financí, a vlivná britská organizace Wildlife Trusts koupila po jednom výtisku pro každého poslance. Kvůli své práci mám tu čest celkem často chodit do tuzemského parlamentu, takže něco tuším o jeho jazykovém vybavení, a proto se ptám: nechtěl by některý vydavatelský dům udělat český překlad?

Poznámky

1) Juniper, T., Parr, M.: Parrots: a guide to parrots of the world, New Haven – London, Yale University Press 1998.

2) Juniper, T.: Spix’s macaw: the race to save the world’s rarest bird, London – New York, Fourth Estate 2002.

3) Viz Vesmír 74, 227, 1995/4.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vojtěch Kotecký

Mgr. Vojtěch Kotecký (*1974) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje jako programový ředitel Hnutí Duha, kde se zabývá českou environmentální politikou. (e-mail: vojtech.kotecky@hnutiduha.cz)

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné