Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Extravagantný chvost? Dobrý na zbalenie dinosaurice

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 258, 2013/5

Kanadsko-americkému vedeckému tímu sa zrejme podaril prelomový objav. Nasledoval potom, ako si jeden z výskumníkov všimol zvláštne spojenie stavcov na špičke chvosta pri viacerých druhoch oviraptosaurov. Toto spojenie vytvára vyvýšenú štruktúru podobnú čepeli, známu ako pygostyl. Pygostyl je u súčasnej fauny typický iba pre vtáky.

V prípade oviraptosaurov nebola dokázaná schopnosť lietať a u mnohých druhoch sa dokonca nenašlo ani len perie. Aby autori mohli dokázať opak, zamerali sa na podrobné preskúmanie pozostatkov jedného z raných druhov oviraptosaurov (Similicaudipteryx). Aj ten patril k nelietajúcim dinosaurom, na rozdiel od neskorších druhov sa však u neho našli priame dôkazy o výskyte operenia. Predpokladá sa dokonca, že perie na konci chvosta vytváralo akýsi vejár, ako má dnešný páv.

Podobné usporiadanie kostí na špičke chvosta Similicaudipteryx a neskorších foriem oviraptosaurov doviedlo autorov k názoru, že aj evolučne mladšie druhy oviraptosaurov, hoci sa u nich nenašli pozostatky peria, mali na konci chvosta perá. Ak spomínané dinosaury nevedeli lietať, načo im teda boli chvostové perá? Niektorí vedci vyslovili domnienku, že chvosty slúžili oviraptosaurom ako veslo pri plávaní. Je to však veľmi nepravdepodobná hypotéza, keďže sa ukázalo, že zadné končatiny nemali vôbec prispôsobené vodnému prostrediu, okrem toho oviraptosaury inklinovali k životu vo vyprahnutých oblastiach. Autori štúdie sa nazdávajú, že oviraptosauri používali chvost ako vejár a slúžil im na upútanie pozornosti samice pri zásnubách. Túto myšlienku podporuje aj štruktúra kostí a svalov. Jednotlivé stavce na báze chvosta sú početné a krátke, čo poukazuje na vysokú flexibilitu.

Z porovnania so stavbou chvostov recentných plazov a vtákov vyplynulo, že chvost bol prispôsobený na energické mávanie zo strany na stranu alebo hore a dole. Takúto schopnosť mal vďaka mohutným svalom siahajúcim až ku koncu chvosta a veľkému počtu svalových úponov na jednotlivých stavcoch. Okrem toho existuje zopár dôkazov o tom, že prinajmenšom jeden druh oviraptosaura, Caudipteryx, mal kontrastne sfarbené perie. Zdá sa, že perie dinosaurov v období neskorej kriedy malo svoju funkciu nielen pri termoregulácii a lietaní, ale aj pri sexuálnom výbere, podobne, ako je to v prípade dnešných vtákov. Ak by sa táto hypotéza potvrdila, pomohlo by to vysvetliť vznik sexuálneho dimorfizmu vtákov.

DOI: 10.4202/app.2012.0093

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...