Efektivní energetika

Základní jednotkou v reálné energetice není procento účinnosti, ale koruna
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 266, 2013/5

Ústředním prvkem energetické strategie EU, známé jako Strategie 2020, je energetická účinnost, důležitá pro dosažení dlouhodobých energetických a klimatických cílů a nejúčinněji zajišťující snižování emisí škodlivin, zvýšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v energetice a snižování nákladů na energii.

Všechny členské státy EU zvyšují nároky na energetickou účinnost vedoucí k úsporám energie a Česká republika se zavázala zvýšit energetickou účinnost o devět procent do roku 2016. Návrh směrnice Evropské komise o energetické účinnosti z roku 2011 má za cíl pomoci členským státům zvýšit úsilí využívat energii efektivněji ve všech fázích od výroby a transformace energie až po její distribuci a spotřebu a stanovuje povinnost snížit roční spotřebu energie o jedno a půl procenta.

Uvedené formulace pocházejí z evropských prohlášení, směrnic a komentářů a při jejich čtení napadne průměrně technicky vzdělaného čtenáře, že přece jen měl ve škole dávat větší pozor. Tady něco nehraje.

Ústřední myšlenka je vcelku srozumitelná, neboť snižování energetické náročnosti a racionální hospodaření s energií bylo v celé moderní historii hybnou silou technického pokroku. Těžko však můžeme hovořit o energetické účinnosti České republiky, když takový pojem v technicko-ekonomické praxi neexistuje, není nijak definován, a proto není, jak jej změřit či stanovit.

Nejasnosti nepochybně pocházejí z nedostatečně odborných překladů anglických textů. Anglické slovo „efficiency“ má řadu významů a v souvislosti s energetikou půjde především o efektivitu, účinnost, výkonnost, schopnost. Vzpomenutá evropská směrnice nepojednává primárně o energetické účinnosti, nýbrž o efektivitě energetického systému, kterou lze mimo jiné zvyšovat zvyšováním účinnosti jeho jednotlivých komponent. Energetickou efektivitu lze například vyjádřit roční spotřebou energie na vytápění objektu, ročními energetickými náklady na produkci továrny a podobně. V takových případech většinou hovoříme o měrné spotřebě energie či energetické náročnosti. V případě hodnocení energetické efektivity státu je k dispozici jediný použitelný měrný parametr, hrubý domácí produkt. Posuzovat energetickou efektivitu státu energetickou náročností jeho ekonomiky (energy intensity) je dnes běžně používaným způsobem hodnocení a srovnávání.

Ve vzpomenutých příkladech samozřejmě nejde o energetickou účinnost, nýbrž o efektivitu systému, nebo ještě lépe a obecněji o racionální hospodaření s energií. Účinnost a efektivita spolu úzce souvisí, nelze je však navzájem zaměňovat. Zatímco účinnost je zcela jednoznačně definovaný technický pojem, efektivita míří více k ekonomice a její vyjádření (definice) se mění podle oblasti zaměření. Každopádně stojí za to se nad problematikou účinnosti a efektivity energetiky zamyslet. Jednak proto, že toto století by mělo být stoletím efektivity, a pak také proto, že se v poslední době pojem účinnost stal jakýmsi zaklínadlem či fetišem v debatách o energetické budoucnosti.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorovi

Pavel Noskievič

Prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc., (* 1941) vystudoval Strojní fakultu VŠB – Technické univerzity v Ostravě. Profesorské řízení absolvoval v roce 1995 na ČVUT v Praze. Počátkem devadesátých let byl děkanem Strojní fakulty VŠB – TUO. Poté založil Výzkumné energetické centrum, vysokoškolský ústav, v jehož čele stál do roku 2008 a kde od té doby působí na částečný úvazek. V roce 2012 byl členem druhé Nezávislé energetické (tzv. Pačesovy) komise.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné