Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Bakterie versus viry

aneb Když se dva perou, můžeme z toho mít užitek?
 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 204, 2013/4

Četné bakterie jsou známé svou schopností podlamovat lidské zdraví. Zároveň ale všechny bakterie trpí i vlastními zdravotními problémy. Jejich hlavními nepřáteli jsou různé viry (bakteriofágy či krátce fágy), které jsou mimochodem považovány za vůbec nejpočetnější mikroorganismy na Zemi.

Jako každý vir je i bakteriofág pouhý uzlíček proteinů a nukleových kyselin. Pod elektronovým mikroskopem sice vypadají některé fágy jako mrňavé přistávací moduly vesmírných korábů, bez hostitelské bakterie ale neprojevují žádné známky života. Teprve při kontaktu s určitými místy (antigeny) na bakteriální membráně fágové ožívají. Přitisknou se k bakterii a vstřelí do ní svou DNA nebo RNA1). S pomocí hostitelského replikačního a proteosyntetického aparátu pak v cytoplazmě vznikají nové virové částice. Když se jich nashromáždí dostatek, nešťastná bakterie praskne a uvolní do okolí novou várku nebezpečných virů. (V lepším případě fág nějakou dobu počká a množení zahájí až s jistým časovým odstupem.)

Fágy budí značnou pozornost biologické veřejnosti (viz také Hana Španielová, Vesmír 85, 750, 2006/12 a Vesmír 89, 180, 2010/3). Pro svou schopnost vnášet do bakterií cizorodou nukleovou kyselinu se časem staly užitečnými modely molekulární biologie a genového inženýrství. Dlouho také probíhají pokusy o jejich využití v boji s infekčními chorobami. Tzv. fágová terapie však vždy narážela na naše limitované znalosti biologie virů a uplatnila se proto dosud pouze okrajově. Bakteriofágy jsou ovšem důležitým tématem i pro biotechnology, kteří se před nimi naopak snaží ochránit své kvasné bakteriální kultury. Jak vidno, porozumět vzájemnému působení bakterií a jejich parazitů je z mnoha důvodů vysoce žádoucí. Povšimněme si nyní jen několika zajímavých aspektů tohoto snažení.

Evoluce ve zkumavce

Bakterie si pochopitelně virové útoky nechtějí nechat jen tak líbit – jako každý napadený se všemožně brání. A protože se bakterie velice rychle množí a snadno mutují, často se jim podaří přijít s nějakou novinkou, kterou na viry vyzrají. Jenže bakteriofágy se množí a mutují ještě rychleji, takže mohou simultánně vyvíjet účinná protiopatření. Vztah bakterií a jejich virů je tak krásným příkladem evolučních principů Červené královny přímo v praxi: Ač bakterie i jejich viry mutují o sto šest a neustále přicházejí s nějakými evolučními novinkami, nikdy nemohou získat dlouhodobější výhodu, protože jejich rival vzápětí přijde s protiopatřením.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné