Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ryba s páteří čtvernožce

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 71, 2013/2

Rozdělení páteře na pět základních oddílů si většinou pamatujeme z hodin biologie člověka už od našich školních let.

Přestože nejsme právě typickými reprezentanty čtvernožců, zachováváme si v tomto ohledu základní rozvrh po svých čtvernohých předcích v podstatě v nezměněné podobě (ač zejména kostrč, nenápadný pozůstatek ocasu, se nám připomene mnohdy až následkem dostatečně nešikovného pádu). Přes všeliké srůsty a redukce, hojné v celém našem chlupatém, opeřeném i šupinatém příbuzenstvu, zůstávalo rozčlenění páteře dlouho jednou z klíčových společných charakteristik suchozemských obratlovců. Však byl také její vznik podmiňován právě přechodem na souš, který před terestrické průkopníky postavil nové biomechanické výzvy, na něž kromě končetin musela reagovat především právě páteř.

Tento scénář se dlouho zdál být podpořen absencí podobného členění u ryb, jejichž páteř má část „trupovou“ a „ocasní“. Zatímco čtvernožci se vyznačují komplexním uspořádáním exprese Hox genů (Vesmír 74, 76, 1995/2 a 74, 276, 1995/5), jež určují identitu jednotlivých regionů, u paprskoploutvých ryb se jimi definované oblasti do značné míry překrývají. Tento stav byl mnohými považován za výchozí pro všechny linie obratlovců. Nicméně recentní ryby jsou většinou tvorové značně odvození a usuzovat z takového dania či medaky na tělesný rozvrh hypotetického praobratlovce bývá přinejmenším zrádné. V poslední době se naštěstí objevuje dostatek prací na méně obvyklých druzích, které mohou naše obzory správným směrem rozšířit. Původnost rybího rozvrhu exprese Hox genů zpochybnila například studie na máčce, tedy zástupci paryb, u níž rozložení genů upomíná spíše na stav známý u čtvernožců.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné